Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2744/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.2744.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for being obviously unfounded due to lack of specific arguments.

Numero d'incarto IV.ÚS 2744/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint without a hearing, deeming it obviously unfounded. The applicant merely claimed inconsistent rulings in restitution cases without providing specific arguments or identifying particular decisions. The court ruled that the complaint failed to meet the threshold for substantive review under the relevant statute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is dismissed if it is obviously unfounded, requiring specific arguments rather than general assertions of inconsistency.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint obviously unfounded lack of specific arguments principle of equality restitution cases Constitutional Court procedural dismissal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky B. V., zastoupené JUDr. Irenou Smítkovou, advokátkou se sídlem Střelecká 26, 261 01 Příbram, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2008 sp. zn. 28 Cdo 368/2008, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. března 2007 č. j. 28 Co 142/2007-178 a rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. října 2006 č. j. 7 C 134/2005-138, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 11. ledna 2007 č. j. 7 C 134/2005-165, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi pro odlišné rozhodování v rozhodovací praxi soudů, a to "při srovnatelných výchozích podmínkách a srovnatelné dokumentaci v restituční záležitosti, která je předmětem tohoto sporu", dochází k porušení principu rovnosti, pročež se cítí být (pro ni takto způsobeným nepříznivým výsledkem sporu) dotčena ve svém ústavně zaručeném základním právu zakotveném v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. V důsledku toho se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.

Dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

Jakkoli opakovaně ve své dosavadní judikatuře Ústavní soud výslovně zdůraznil, že při posuzování ústavnosti postupu orgánů veřejné moci je vázán pouze petitem návrhu a nikoliv již jeho odůvodněním, čímž se otevírá možnost ústavněprávního přezkumu i z jiných hledisek, než v ústavní stížnosti předestřených (kupř. nálezy

sp. zn. I. ÚS 129/99

,

I. ÚS 424/2000

,

I. ÚS 603/2000

,

II. ÚS 242/98

,

II. ÚS 305/99

,

II. ÚS 182/01

,

IV. ÚS 525/01

,

IV. ÚS 98/03

a další), z uvedeného neplyne závěr, dle něhož navrhovatele v řízení o ústavní stížnosti nezatěžuje břemeno tvrzení (srov. nálezy ve věcech

sp. zn. Pl. ÚS 7/03

per analogiam,

IV. ÚS 188/04

,

IV. ÚS 430/05

).

Stěžovatelka ve svém návrhu žádnou konkrétní argumentaci (konkrétní tvrzení) neuplatnila. Meritorní námitky nevznesla, pouze poukázala na to, že v obdobných záležitostech "je rozhodováno odlišně". Aniž by jakkoli blíže identifikovala zmíněná odlišná rozhodnutí soudní praxe, jakož i v rámci toho předložila tvrzení, nadto v intencích judikatury Ústavního soudu (srov. kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 401/97

,

III. ÚS 470/97

,

III. ÚS 252/04

,

III. ÚS 501/04

,

IV. ÚS 535/05

,

IV. ÚS 369/06

,

II. ÚS 776/06

,

III. ÚS 677/07

,

I. ÚS 2219/07

a další), v čem tato odchýlení spočívají, domáhala se zrušení jejím návrhem napadených rozhodnutí. V důsledku toho Ústavní soud nemohl za těchto okolností obecně a povšechně formulovanou výhradu odlišného rozhodování, vycházeje z obsahu předloženého (a zmíněným deficitem trpícího) tvrzení stěžovatelky, posoudit.

Vlastní obsah odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího soudu, v němž se tamní soud v mezích svých rozhodovacích důvodů vypořádal s námitkami směřujícími proti rozhodnutím jeho vydání předcházejícím, potom byl shledán ústavně souladným.

Na základě těchto důvodů byl návrh stěžovatelky posouzen jako zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. prosince 2008

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu