Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2697/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.2697.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming fair trial violation in detention order due to lack of procedural error.

Numero d'incarto I.ÚS 2697/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by a foreign national against a Supreme Court order dismissing his appeal regarding a detention order. The petitioner argued that the detention violated his rights to personal freedom and a fair trial, citing the severity of the fraud charges and the complexity of the investigation involving victims in Russia and Ukraine. The Court concluded that the lower courts adequately ascertained the facts, applied the law correctly, and provided sufficient reasoning, finding no constitutional violation in the procedural outcome or the length of proceedings.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 43 odst. 2 písm. a); Ústava ČR, čl. 36 odst. 1, čl. 8 odst. 2 a 5, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud obecný soud dostatečně zjistil skutkový stav, aplikoval přiléhavou právní normu a náležitě zdůvodnil rozhodnutí, neboť neúspěch ve věci neznamená porušení práva na spravedlivý proces.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal fair trial rights detention order appeal procedural fairness standard Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 43 odst. 2 písm. a)
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny základních práv a svobod
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
2 a 5 Listiny, dále v rozporu s ustanovením čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a v rozporu s čl.
čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 11. listopadu 2008 v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti J. D., zastoupený JUDr. Josefem Čechem, advokátem se sídlem Mírové nám. 35, 400 01 Ústí nad Labem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2008, sp. zn. 6 To 58/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas zaslanou ústavní stížností, splňující formální náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že ústavní stížností napadené usnesení Vrchního soudu v Praze je v rozporu s ústavními principy, vyjádřenými v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") ve vztahu k čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny, dále v rozporu s ustanovením čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a v rozporu s čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Stěžovatel je přesvědčen, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím porušil Vrchní soud v Praze základní právo stěžovatele na spravedlivý proces, a to zejména ve vztahu k ústavně zaručenému základnímu právu stěžovatele na osobní svobodu a na ochranu před trvajícím zásahem orgánů veřejné moci do tohoto základního práva.

Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem rozhodla usnesením ze dne 21. 6. 2007, č.j. 2 KZV 112/2006-472 podle ust. § 71 odst. 4 trestního řádu o ponechání stěžovatele ve vazbě z důvodů uvedených v ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu. Své rozhodnutí odůvodnila existencí důvodného trestního stíhání stěžovatele pro trestný čin podvodu podle ust. § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., což je vysoce závažná trestná činnost prováděná rafinovaným způsobem, za kterou hrozí stěžovateli vysoký trest odnětí svobody. Stěžovatel je cizí státní příslušník, je proto obava, že by mohl v obavě před hrozícím trestem uprchnout. Stěžovatel se měl dle krajské státní zástupkyně dopouštět trestné činnosti po delší dobu a z trestné činnosti získané peníze byly pro stěžovatele zdrojem obživy, proto je zde dle krajské státní zástupkyně obava, že by v případě propuštění z vazby mohl dále pokračovat v trestné činnosti. Vyšetřování pak nebylo možno v předchozí lhůtě ukončit, neboť poškozenými jsou subjekty z Ruska a Ukrajiny, nicméně zbývá vyslechnout již jen poškozeného V. P. a dále dva zaměstnance bank.

Proti usnesení krajské státní zástupkyně z Ústí nad Labem o ponechání stěžovatele ve vazbě podal stěžovatel stížnost. Ve stížnosti poukazuje stěžovatel na porušení svých práv zaručených mu mezinárodní smlouvou a Ústavou, kdy jeho vzetí do vazby a potažmo celé jeho stíhání je zcela nezákonné. Právní zástupce stěžovatele doplnil stížnost s poukazem na nekonkrétnost odůvodnění vazebních důvodů, které dle něj nejsou dány. Dále namítá, že se státní zástupkyně nezabývala důvodností trestního stíhání a zejména nezohlednila podmínky uvedené v ust. § 71 odst. 4 trestního řádu věta druhá.

O stížnosti rozhodl dne 30. října 2007, č.j. 4 Nt 2018/2007-76 Krajský soud v Ústí nad Labem. Než ve věci krajský soud rozhodl, tak umožnil stěžovateli, aby se k celé věci vyjádřil. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost proti usnesení krajské státní zástupkyně zamítl a nepřijímá písemný slib stěžovatele, dále zamítá návrh stěžovatele na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka a nepřijímá nabídku peněžité záruky.

Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. října 2007, č.j. 4 Nt 2018/2007-76 podal stěžovatel stížnost k Vrchnímu soudu v Praze. Vrchní soud v Praze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 6 To 58/2008, stížnost stěžovatele podle ust. § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podal stěžovatel ústavní stížnost ve které navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud po důkladném seznámení se s napadeným rozhodnutím konstatuje, že obecný soud dostatečně zjistil skutkový stav, na který aplikoval přiléhavou a ústavně konformně interpretovanou právní normu. Obecný soud svá rozhodnutí náležitě zdůvodnil. Ústavní soud dodává, že sám neúspěch ve věci neznamená porušení základního práva stěžovatele na spravedlivý proces. Spravedlivým procesem se rozumí celý postup a ucelený řetězec postupů, kdy jsou soudní cestou chráněna práva a právem chráněné zájmy osob. Jinými slovy právo na spravedlivý proces je ústavně zaručené právo každého na přístup před nezávislého a nestranného soudce, před nímž se domáhá ochrany svých práv. Jde o zákonem stanovený procesní postup a zákonem upravené soudní řízení. Spravedlivý proces je také proces, jehož délka je přiměřená složitosti konkrétního případu. Jde tedy o celý řetězec záruk zákonnosti, které v souhrnu odpovídají nárokům ústavnosti vyjádřené v ústavním pořádku České republiky. Všechny tyto aspekty zajišťují "fair trial".

Ústavní soud neshledal v napadeném rozhodnutí tvrzené porušení základních práv stěžovatele a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2008

Vojen Güttler

předseda senátu