Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2139/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2139.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because civil appeal was filed, violating the subsidiarity principle of the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto III.ÚS 2139/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaints filed by two individuals against lower court judgments. The applicants argued violations of fundamental rights, but the Court found they had not exhausted all procedural remedies as required by law. Since the applicants simultaneously filed a civil appeal, which is a discretionary remedy that could be rejected, the Court held that the constitutional complaint was inadmissible under the principle of subsidiarity.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 a odst. 4 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means, including discretionary extraordinary remedies like civil appeals, unless the appeal is explicitly rejected as inadmissible.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility principle of subsidiarity civil appeal exhaustion discretionary remedy procedural remedies exhaustion

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
1 zákona o Ústavním soudu), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
§ 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu
Jak bylo výše uvedeno, stěžovatelé podali proti rozsudku odvolacího soudu souběžně s ústavní stížností také dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatelé mohou domáhat svých práv.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. E. J. a 2. Z. T., obou zastoupených JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem v Praze 3, Táboritská 23, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 10. 2007 č. j. 25 C 18/2005-132 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2008 č. j. 35 Co 172/2008-161, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 21. 8. 2008 se stěžovatelé domáhali zrušení výše uvedených rozsudků obecných soudů. Dle stěžovatelů byla porušena jejich práva zakotvená v čl. 11, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Z předložené kopie odvolacího rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelům (žalobcům v původním řízení) bylo dáno řádné poučení, že proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání, (pouze) pokud dospěje dovolací soud k závěru, že rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu], jinak je dovolání nepřípustné.

Dne 15. 10. 2008 Ústavní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 8 zjistil, že stěžovatelé podali ve věci dovolání a spis se (již) nachází u Nejvyššího soudu.

Dne 11. 11. 2008 Nejvyšší soud na žádost sdělil, že oba stěžovatelé (žalobci) podali dovolání a připojil kopii tohoto dovolání (podaného dne 22. 8. 2008) a jeho doplnění ze dne 11. 9. 2008.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Dle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z interpretace dvou výše uvedených ustanovení zákona o Ústavním soudu vyplývá následující. U mimořádného opravného prostředku (kterým je i dovolání), který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení a v době jeho podání tedy není zřejmé, zda je či není přípustný, zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový opravný prostředek uplatnil před podáním ústavní stížnosti. Na straně druhé však takový mimořádný opravný prostředek lze uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán odmítne takový opravný prostředek z důvodů závisejících na jeho uvážení, zůstává stěžovateli otevřena lhůta pro podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Podmínkou je pouze to, aby stěžovatel předchozí mimořádný opravný prostředek uplatnil řádně, aby nedošlo k jeho odmítnutí z jiného důvodu (např. pro opožděnost).

Jak bylo výše uvedeno, stěžovatelé podali proti rozsudku odvolacího soudu souběžně s ústavní stížností také dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatelé mohou domáhat svých práv. S ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti k ostatním procesním prostředkům (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu