Constitutional complaint dismissed as premature because the applicant filed a cassation appeal first.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as inadmissible. The applicant argued for the annulment of lower court decisions but had simultaneously filed a cassation appeal, which she claimed was the final legal remedy. The court ruled that since the cassation appeal was already filed, the constitutional complaint was premature and violated the principle of subsidiarity. Consequently, the complaint was rejected without a merits review, noting that the deadline for a new complaint would only begin after the cassation court decides.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 200/2007 Coll., on the Administration of Justice: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has already utilized the final ordinary legal remedy (cassation appeal), as the constitutional court must wait for the ordinary courts to exhaust their jurisdiction.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 6. listopadu 2008 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. Z., právně zastoupené JUDr. Ing. Igorem Kremlou, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod Višňovkou 25, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2008 sp. zn. 62 Co 190,191/2008, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 8. 2007, č. j. 27 C 9/2006-81 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 1. 2008, č. j. 27 C 9/2006-105, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 3. 11. 2008 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.
V ústavní stížnosti stěžovatelka v bodě V. uvedla, že spolu s touto stížností podala prostřednictvím soudu I. stupně proti napadeným rozhodnutím dovolání.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud proto vychází z tvrzení stěžovatelky v ústavní stížnosti, že podala proti citovaným rozhodnutím dovolání. Vzhledem k této skutečnosti, kdy stěžovatelka podáním dovolání dala najevo, že právě tento procesní prostředek považuje za poslední prostředek, jenž jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, je zřejmé, že podání ústavní stížnosti je předčasné. Pokud by Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost předtím, než o ní rozhodne příslušný soud, mohl by tak zasáhnout do rozhodování obecných soudů a nedodržel by princip subsidiarity ústavní stížnosti. Odmítnutím ústavní stížnosti nemůže být ovšem stěžovatelka poškozena, poněvadž lhůta pro podání nové řádné ústavní stížnosti jí počne běžet teprve poté, co příslušný soud ve věci rozhodne (viz § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2008
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj