Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2228/08 ECLI:CZ:US:2008:2.US.2228.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because administrative proceedings were only interrupted, not concluded, violating subsidiarity.

Numero d'incarto II.ÚS 2228/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint regarding administrative decisions interrupting a name registration procedure. The applicant argued violations of fundamental rights, but the court found the proceedings were merely suspended and not finalized. Consequently, the court ruled the complaint inadmissible because all required procedural remedies had not yet been exhausted.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; The constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint subsidiarity exhaustion of remedies principle administrative procedure interruption procedural decision inadmissibility Czech constitutional law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Art. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1, 2 a 4, čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
§ 64 odst. 1 písm. a) správního řádu
Z ústavní stížnosti a přiloženého rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora uvedeným usnesením Úřad městské části Praha 8, odbor občansko - správní, podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu přerušil správní řízení ve věci žádosti rodičů nezletilého T.
§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu
60 dnů ode dne doručení výzvy, a současně uvedl, že nebude-li vytýkaný nedostatek žádosti ve stanovené lhůtě odstraněn, bude správní řízení ve věci zastaveno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod.
§ 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Z ustanovení § 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost z výše uvedených důvodů odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky T. L. A. H., zastoupené Mgr. Robertem Hodankem, advokátem se sídlem v Praze 8, Wichterlova 2372/8, proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru živnostenského a občanskosprávního, ze dne 14. 7. 2007 (správně 14. 7. 2008) č. j. S-MHMP 334074/2008 a usnesení Úřadu městské části Praha 8, odboru občansko - správního, ze dne 13. 5. 2008 č. j. SZ MCP8 061490/2008, MCP8 061649/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 9. 2008, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí správních orgánů, a to s odkazem na údajné porušení čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1, 2 a 4, čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny").

Z ústavní stížnosti a přiloženého rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora uvedeným usnesením Úřad městské části Praha 8, odbor občansko - správní, podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu přerušil správní řízení ve věci žádosti rodičů nezletilého T. H. o zápis druhého jména "Andrews" do matriční knihy narození vedené ÚMČ Praha 8 na dobu stanovenou ve výzvě k odstranění nedostatku žádosti, tj. 60 dnů ode dne doručení výzvy, a současně uvedl, že nebude-li vytýkaný nedostatek žádosti ve stanovené lhůtě odstraněn, bude správní řízení ve věci zastaveno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Proti uvedenému rozhodnutí podala stěžovatelka a její manžel odvolání, které bylo Magistrátem hlavního města Prahy, odborem živnostenským a občanskoprávním v záhlaví citovaným rozhodnutím zamítnuto a odvoláním napadené usnesení bylo potvrzeno.

Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení § 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z pojmových znaků ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), který poskytuje ochranu základním právům a svobodám jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva a svobody nebyly respektovány ostatními orgány veřejné moci. V subsidiaritě ústavní stížnosti se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci.

V daném případě stěžovatelka podala ústavní stížnost za situace, kdy správní řízení ve věci ještě není skončeno, neboť napadenými rozhodnutími správních orgánů bylo pouze přerušeno. Je bez pochyby, že se v projednávané věci jedná o procesní rozhodnutí, kterými správní orgány vedou účastníky řízení k odstranění vad jejich podání, a za tím účelem pouze na určitou dobu přerušují řízení. Takovým rozhodnutím tedy řízení před správními orgány nemůže být pravomocně rozhodnuto a ukončeno. K tomu dojde následně, a to buď rozhodnutím o zastavení řízení pro nedoplnění vad podání, anebo rozhodnutím ve věci samé, proti kterým budou opět přípustné opravné prostředky, a to jak v režimu správního řádu před správními orgány, tak následně v režimu soudního řádu správního před správními soudy. Stěžovatelce je rovněž zachována možnost podat proti budoucímu konečnému rozhodnutí ve věci ústavní stížnost.

Ústavní soud má z výše uvedených důvodů za to, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje; tomu odpovídají i důsledky, jež předjímá výše citované ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost z výše uvedených důvodů odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 16. října 2008

Stanislav Balík

soudce zpravodaj