Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1831/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.1831.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because ordinary appeal proceedings are still pending against the contested judgment.

Numero d'incarto III.ÚS 1831/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a district court judgment. The applicant argued violations of fundamental rights, but the court found that the applicant had not exhausted all legal remedies as an appeal was still pending before the city court. The court applied the principle of subsidiarity, ruling that the constitutional complaint is inadmissible while ordinary appellate proceedings are ongoing.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, unless the ordinary appeal is rejected as inadmissible by the deciding organ.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies principle of subsidiarity inadmissible constitutional complaint pending ordinary appeal procedural means

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto postupoval tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl pro její nepřípustnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. T., zastoupeného JUDr. Miroslavou Fialovou, advokátkou v Liberci, Jánská 864/4, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 2. 2006 č. j. 12 C 330/2004-47, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 22. 7. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 2. 2006 č. j. 12 C 330/2004-47. Dle stěžovatele byla porušena jeho práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Ze stěžovatelem předložených listin Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 4 vydal dne 23. 2. 2006 pod č. j. 12 C 330/2004-47 rozsudek. Proti rozsudku podal stěžovatel odvolání, které bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 7. 2008 č. j. 12 C 330/2004-57 odmítnuto pro opožděnost.

Ústavní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 4 zjistil, že stěžovatel podal proti usnesení ze dne 4. 7. 2008 odvolání. Městský soud v Praze vydal dne 29. 8. 2008 pod č. j. 25 Co 369/2008-72 usnesení, kterým změnil prvostupňové usnesení ze dne 4. 7. 2008 tak, že stěžovatelovo odvolání proti rozsudku se neodmítá. V současné době probíhá odvolací řízení proti rozsudku - prvostupňový soud činí příslušné úkony (soudní poplatek ad.).

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Ze zjištěných skutečností vyplývá, že ústavní stížnost je nepřípustná. Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 2. 2006 č. j. 12 C 330/2004-47. Proti tomuto rozsudku však podal také odvolání a v současné době (na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2008 č. j. 25 Co 369/2008-72) probíhá odvolací řízení, ve kterém bude (teprve) rozhodováno odvolacím soudem. Řízení o ústavní stížnosti tak probíhá paralelně s odvolacím řízením; pro ústavní stížnost je přitom charakteristická zásada subsidiarity (§ 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud proto postupoval tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl pro její nepřípustnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu