Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1586/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.1586.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming no right to criminal prosecution for defamation under Czech Charter of Fundamental Rights.

Numero d'incarto I.ÚS 1586/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by a victim against police and prosecutor decisions to dismiss a defamation case. The applicant argued that the authorities violated her fundamental rights by failing to prosecute the alleged offender. The court ruled that the state has no constitutional obligation to prosecute every criminal complaint and that the investigation process itself does not infringe upon protected rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Art. 36, 38 odst. 1 Listiny; Art. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy: There is no constitutionally guaranteed subjective right for a person to demand that another be criminally prosecuted, and the investigation process does not violate fundamental rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint criminal prosecution defamation charge officiality principle fundamental rights police investigation state obligation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Art. 36 Listiny základních práv a svobod
Art. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Art. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
§ 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Z tohoto důvodu byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
§ 158 trestního řádu
§ 159a odst. 1 trestního řádu
Dojde-li státní zástupce nebo policejní orgán k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, věc usnesením odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak (§ 159a odst. 1 trestního řádu).
§ 159a odst. 5 trestního řádu
Usnesení o odložení věci se doručuje poškozenému, který může proti usnesení podat stížnost (§ 159a odst. 5 trestního řádu).
§ 2 odst. 4 trestního řádu
Při prověřování trestních oznámení postupují orgány činné v trestním řízení podle zásady oficiality (§ 2 odst. 4 trestního řádu).
§ 206 odst. 1 TrZ
Označeným usnesením Policie ČR byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 TrZ a usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži byla stížnost stěžovatelky proti usnesení Policie ČR zamítnuta.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. D., zastoupené JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem Kroměříž, Vejvanovského 468, proti usnesení Policie ČR, Okresního ředitelství Kroměříž, obvodního oddělení, ze dne 27. 3. 2008, čj. ORKM-175-18/TČ-2008-13, a usnesení Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 24. 4. 2008, čj. 1 ZN 586/2008 - 9, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Označeným usnesením Policie ČR byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 TrZ a usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži byla stížnost stěžovatelky proti usnesení Policie ČR zamítnuta.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že dne 28. 1. 2008 podala u Policie ČR, Okresního ředitelství Kroměříž, trestní oznámení na O. J. ve věci podezření ze spáchání trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 TrZ. Po svém šetření vydala Policie, dne 27. 3. 2008, usnesení, kterým věc odložila. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka stížnost, kterou Okresní státní zastupitelství v Kroměříži zamítlo jako nedůvodnou. Podle stěžovatelky tak došlo, ze strany Policie ČR a Okresního státního zastupitelství v Kroměříži, k porušení jejích základních práv podle čl. 4 a čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.

Z ústavní stížnosti a z připojených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že usnesením Policie ČR, Okresního ředitelství Kroměříž, obvodního oddělení, ze dne 27. 3. 2008, čj. ORKM-175-18/TČ-2008-13, byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu "pomluva" podle ustanovení § 206 odst. 1 TrZ, kterého se měla dopustit podezřelá O. J., neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

Shora označeným usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži, ze dne 24. 4. 2008, byla stížnost stěžovatelky proti uvedenému usnesení Policie ČR zamítnuta. Z odůvodnění vyplývá, že policejní orgán provedl v souladu s trestním řádem prověřování v rozsahu nezbytném pro řádné objasnění věci a zjistil skutkový stav, o kterém nelze mít pochybnosti. Nedošlo tedy k naplnění ani objektivní, ani subjektivní stránky trestného činu pomluvy, který měl být O. J. spáchán.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelka nesouhlasí se závěry šetření policejního orgánu a státního zastupitelství, polemizuje s jejich právními závěry. Stále tvrdí, že vůči ní byl spáchán trestný čin pomluvy, za který má být jeho pachatelka trestně stíhána.

Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Podle § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem České republiky.

Ústavní soud již dříve judikoval, že "z čl. 39 a čl. 40 odst. 1 Listiny lze dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle kterého vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Úprava těchto otázek v trestním řádu o dané věci tyto zásady neporušuje a žádné základní právo stěžovatele na takový druh "satisfakce" v ústavní rovině ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) ústavy ČR nezakládá" (viz např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 361/96

, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, Praha, C.H.Beck 1997, str. 343 a násl.). Jinými slovy, ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, neexistuje.

Přijímání a prověřování trestních oznámení upravuje trestní řád v ustanovení § 158 a násl. Dojde-li státní zástupce nebo policejní orgán k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, věc usnesením odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak (§ 159a odst. 1 trestního řádu). Usnesení o odložení věci se doručuje poškozenému, který může proti usnesení podat stížnost (§ 159a odst. 5 trestního řádu). Při prověřování trestních oznámení postupují orgány činné v trestním řízení podle zásady oficiality (§ 2 odst. 4 trestního řádu). To znamená, že musí z vlastní iniciativy učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů (§ 158 odst. 1 trestního řádu). V dané trestní věci bylo konstatováno, že se nejedná o trestný čin a věc byla usnesením odložena.

Podle názoru Ústavního soudu a jeho ustálené judikatury (např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 192/2000

) způsob prověřování oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nelze z pohledu ústavněprávního zahrnout pod základní práva, garantovaná čl. 36 (resp. čl. 38 odst. 1 ) Listiny. Z tohoto důvodu byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu