Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2455/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.2455.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for filing outside the 60-day deadline and one-year limitation period.

Numero d'incarto IV.ÚS 2455/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint because it was filed after the expiration of the statutory time limits. The applicant challenged a Supreme Court decision regarding jurisdiction, arguing it violated fundamental rights, but the Court found the 60-day deadline for complaints began in 2004 and the one-year limit expired in 2007. Consequently, the Court ruled the complaint inadmissible under the relevant sections of the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed outside the 60-day period from the last procedural act or the one-year period from the final decision, regardless of the specific grounds raised.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility statutory time limits 60 day filing deadline one year limitation period procedural expiration jurisdictional dispute Constitutional Court Act

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
2008, stalo se tak evidentně po uplynutí zákonné lhůty pro její podání, a proto byla podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako taková odmítnuta.
§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 10. října 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti Ing. A. S., zastoupeného JUDr. Jiřím Vecko, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Revoluční 206/8, proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 NTd 18/2004 ze dne 11. 11. 2004, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 9. 2008, k poštovní přepravě předanou dne 29. 9. 2008, napadá z důvodů v ní rozvedených pro porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod shora označené rozhodnutí vrchního soudu, jímž v trestním řízení proti stěžovateli vedeném bylo rozhodnuto podle § 24 trestního řádu, podle stěžovatele nesprávně, o tom, že k rozhodnutí ve věci je příslušný Krajský soud v Plzni, přičemž toto rozhodnutí mu nebylo doručeno.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 2 T 11/2004 bylo zjištěno, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 Ntd 18/2004 ze dne 11. 11. 2004 bylo doručeno tehdejšímu obhájci stěžovatele JUDr. Zdeňku Vlčkovi dne 14. 12. 2004 (č. l. 2155 spisu).

Z téhož spisu bylo dále zjištěno, že usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 8/2006 ze dne 11. 9. 2006, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 2 T 11/2004 ze dne 24. 11. 2005, bylo doručeno stěžovateli dne 9. 12. 2006 a jeho obhájci dne 8. 12. 2006 (č. l. 2582 spisu).

Z uvedených zjištění vyplývá, že lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti, ve shora citovaném ustanovení uvedená, stěžovateli počala běžet v poměru k ústavní stížností napadenému usnesení Vrchního soudu v Praze již v roce 2004 a v poměru k rozsudku Krajského soudu v Plzni shora označenému a k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 8/2006 ze dne 11. 9. 2006 (jejichž zrušení se v petitu ústavní stížnosti stěžovatel rovněž domáhá) pak v roce 2006. Jestliže tedy byla ústavní stížnost stěžovatelem podána teprve dne 29. 8. 2008, stalo se tak evidentně po uplynutí zákonné lhůty pro její podání, a proto byla podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako taková odmítnuta.

Pro aplikaci ustanovení § 75 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, s odkazem na které stěžovatel - bez podrobnější argumentace - ústavní stížnost podává, Ústavní soud v daném případě neshledal důvodů, nehledě k tomu, že také lhůta jednoho roku v uvedeném ustanovení stanovená, by, s ohledem na uvedená zjištění, nebyla zachována.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2008

Pavel Holländer

soudce zpravodaj