Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1977/08 ECLI:CZ:US:2008:2.US.1977.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible because the underlying criminal proceedings were not yet final.

Numero d'incarto II.ÚS 1977/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's request to annul a district court decision regarding the assignment of a case to a specific judge. The applicant argued this violated their right to a judge of their choice under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court ruled the complaint inadmissible because the criminal proceedings were not yet final, leaving the applicant with other legal remedies to raise the issue.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law of the Constitutional Court of the Czech Republic, s. 43 para. 1 lit. e); Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all other legal means of protection, as the Constitutional Court reviews only final decisions where no other remedies exist.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of legal remedies right to a judge of choice finality of proceedings requirement subsidiarity of constitutional review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Art. 38 para. 1
Law of the Constitutional Court of the Czech Republic, s. 43 para. 1 lit. e)
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst.
Law of the Constitutional Court of the Czech Republic, s. 75 para. 1
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínek daných jeho ustanovením § 75 odst.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu stěžovatele R. Š., zastoupeného JUDr. Igorem Andrýskem, advokátem se sídlem Brno, Mezírka 1, proti opatření místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2008 ve věci vedené pod sp. zn. 50 T 1/2008, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 8. 2008 se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2008, jímž byla věc vedená pod sp. zn. 50 T 1/2008 přidělena předsedovi senátu Mgr. Aleši Novotnému. Stěžovatel v tomto postupu spatřuje porušení svého práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť předsedkyní senátu 50 T Krajského soudu v Brně je JUDr. Halina Černá a o přidělení věci Mgr. Aleši Novotnému bylo údajně rozhodnuto v rozporu s pravidly obsaženými v rozvrhu práce. Na podporu svého tvrzení stěžovatel poukazuje na nálezy Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 200/98

a

sp. zn. III. ÚS 232/95

.

Dotazem u Krajského soudu v Brně bylo zjištěno, že řízení vedené pod sp. zn. 50 T 1/2008 nebylo doposud pravomocně skončeno. Dne 14. 7. 2008 byl vyhlášen odsuzující rozsudek, který prozatím nebyl písemně vyhotoven.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny formální podmínky pro její projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínek daných jeho ustanovením § 75 odst. 1.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Musí tedy nastat situace, kdy se stěžovatel již nemůže domáhat ochrany svých základních práv a svobod jiným zákonným způsobem. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná. Je tomu tak proto, že Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou založeny především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tj. procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících konkrétní řízení.

Z obsahu předložené ústavní stížnosti a ze sdělení Krajského soudu v Brně je zřejmé, že řízení v dané věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 1/08 není doposud pravomocně skončeno a nachází se ve stádiu po vyhlášení nepravomocného odsuzujícího rozsudku. Stěžovatel má tedy možnost svá procesní práva včetně námitky, že byl odňat svému zákonnému soudci, uplatnit v odvolacím řízení, popř. v řízení dovolacím. Teprve po vyčerpání všech zákonných procesních prostředků, až bude řízení definitivně ukončeno, může případně stěžovatel za podmínek stanovených zákonem podat ústavní stížnost a domáhat se tak ochrany svých ústavně zaručených základních práv nebo svobod v řízení před Ústavním soudem (srov. též usnesení

sp. zn. II. ÚS 713/01

ze dne 22. 1. 2002 řešící stejnou problematiku).

Poukaz stěžovatele na nálezy

sp. zn. III. ÚS 232/95

a

III. ÚS 200/98

je nepřípadný, neboť v obou zmiňovaných věcech Ústavní soud přezkoumával konečné rozhodnutí (v prvním případě rozhodnutí stížnostního soudu vydané ve vazebním řízení, ve druhém případě rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu), kdy na rozdíl od nyní projednávané věci již nebylo možné zjištěnou protiústavnost, tj. porušení práva na zákonného soudce, napravit jiným způsobem, tj. zákonnými procesními prostředky.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2008

Stanislav Balík

soudce zpravodaj