Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2093/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2093.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismissed complaint as it lacks jurisdiction over EU association agreement disputes.

Numero d'incarto III.ÚS 2093/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint regarding alleged violations of the constitutional order by the EU association agreements. The applicant argued that these agreements harmed his property rights by failing to ensure equal market conditions, but the Court found it lacked jurisdiction. The decision was based on the principle that the Constitutional Court's competence is strictly defined by law and does not extend to reviewing the substance of international agreements.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court lacks jurisdiction to examine the substantive constitutionality of international agreements or their impact on individual rights when such review falls outside its statutory mandate.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court jurisdiction EU association agreements Constitutional order violation Property rights protection Statutory competence limits

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Article 83 of the Constitution
Article 2, paragraph 3 of the Constitution
Article 2, paragraph 2 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Section 82, paragraph 3 of the Act on the Constitutional Court
Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavních stížností jsou upřesněny v ustanovení § 82 odst.
Section 43, paragraph 1, letter d) of the Act on the Constitutional Court
Pokud se stěžovatel svou ústavní stížností domáhá vydání nálezu shora citovaného, je třeba - posuzováno uvedenou normou - konstatovat, že k projednání takového návrhu není Ústavní soud příslušný, a proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 8. září 2008, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, o ústavní stížnosti Ing. V. H., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá vydání nálezu, jímž by Ústavní soud vyslovil, že "Česká republika se při přijímání tzv. Asociačních dohod s EU dopustila porušení ústavního pořádku. Přímým důsledkem tohoto porušení bylo nezajištění rovných podmínek na trhu, což je nezbytným předpokladem fungující tržní společnosti. Přímým důsledkem bylo poškození stěžovatele, Ing. V. H., na jeho majetkových právech, která Ústava ČR deklaruje a garantuje".

Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda tato splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud dovozuje, že k rozhodnutí o stěžovatelem navrhovaném petitu, tak jak je shora citován, není příslušný.

Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit. Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavních stížností jsou upřesněny v ustanovení § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Pokud se stěžovatel svou ústavní stížností domáhá vydání nálezu shora citovaného, je třeba - posuzováno uvedenou normou - konstatovat, že k projednání takového návrhu není Ústavní soud příslušný, a proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnuta, aniž by soud dále stěžovatele vyzýval k odstranění vad jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. září 2008

Pavel Holländer

soudce zpravodaj