Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible because ordinary appeal remedies were not exhausted.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Ms. D. K. against a regional court decision regarding a judge's recusal in her divorce case. The applicant argued that her rights to a fair trial and equality before the law were violated when the judge was not recused. The court ruled the complaint inadmissible because the applicant failed to exhaust ordinary legal remedies, specifically the appeal available under the Civil Procedure Code for recusal issues.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu: Constitutional complaints are subsidiary remedies and inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary legal means of protection provided by general law.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. D. K., zastoupené Mgr. Alicí Jeziorskou, advokátkou, se sídlem v Havířově, Svornosti 2, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2007, č. j. 56 NC 16/2008-112, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení, a Ing. P. K., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka původně advokátem nezastoupená, se na Ústavní soud obrátila s podáním doručeným dne 8. 7. 2008, ve kterém uvedla, že podává ústavní stížnost do usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2008, č. j. 56 NC 16/2008-112, kterou doplní poté, co jí bude ustanoven advokát k zastupování.
Ústavní soud stěžovatelku vyzval k odstranění vad podání a současně jí poskytl poučení, jak má postupovat. Stěžovatelka nejprve požádala ve stanovené lhůtě prostřednictvím advokátky o poskytnutí další lhůty k odstranění vad podání. Ještě před tím, než jí uplynula původní lhůta, však soudu zaslala doplnění ústavní stížnosti, které již splňuje zákonem požadované formální náležitosti, a proto Ústavní soud o žádosti o prodloužení lhůty nemusel rozhodovat.
Ústavní stížností napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě se stěžovatelka cítí dotčena ve svých ústavně garantovaných právech, konkrétně v právu na spravedlivý proces zakotveném ve čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a v právu na rovnost v řízení vyplývajícím ze čl. 37 odst. 3 Listiny. V podání popsala průběh jednání ve své rozvodové věci, která probíhá před Okresním soudem v Karviné, pobočka Havířov, pod sp. zn 112 C 219/2005, a uvedla okolnosti, které ji vedly k podání námitky podjatosti proti soudkyni JUDr. Del Faverové, která věc soudí. O této její námitce bylo rozhodnuto tak, že uvedená soudkyně není vyloučena z projednávání její rozvodové věci. V tom, že jí nebylo vyhověno, spatřuje stěžovatelka porušení výše uvedených ústavně garantovaných práv.
Ústavní soud ještě předtím, než se začne zabývat věcným přezkumem, musí zjišťovat, zda jsou splněny podmínky přípustnosti. Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Vyznačuje se tedy mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob a teprve není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.
Podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu lze odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, odůvodnit tím, že rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce. Okolnost, že bylo v řízení rozhodnuto k námitce podjatosti, že soudce není vyloučen z projednávání věci, nebrání tomu, aby byla opětovně uplatněna v odvolacím řízení jako odvolací důvod. V souzeném případě tedy nebyly vyčerpány všechny prostředky obrany stanovené obecným právem.
Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2008
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj