Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2912/07 ECLI:CZ:US:2008:4.US.2912.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal due to missing formal requirements and missed statutory time limits.

Numero d'incarto IV.ÚS 2912/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Concordia s.r.o. against lower court rulings without examining the merits. The applicant failed to file the complaint within the 60-day deadline because the effective representation of her legal counsel was not established until after the deadline expired. Consequently, the court ruled that the procedural prerequisites for admissibility were not met.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR; § 72 odst. 1 a 3 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed outside the 60-day period following the service of the final judicial decision to the legally represented party.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility statutory time limits legal representation requirements procedural prerequisites Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR a navazujícího § 72 odst.
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 28 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
§ 45c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
2 ve spojení s § 45c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, bylo odvolání plné moci právní zástupkyně vůči soudu účinné až od doručení shora zmíněného jejího oznámení ze dne 24.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti CONCORDIA, s. r. o., se sídlem Záhumenice 32, Brno, zastoupené JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Brně, Mojžíšova 17, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2007 č. j. 32 Odo 229/2006-231 v rozsahu výroku II. a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2004 č. j. 4 Cmo 88/2003-130 v rozsahu výroku II. odst. 1), takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svou podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení práva na soudní ochranu, zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), ve spojení s právem svobodně podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny) a práva na zachování její cti, dobré pověsti a jména, garantovaného čl. 10 odst. 1 Listiny, zrušení shora označených výroků napadených rozhodnutí obecných soudů.

Ústavní soud se dříve, než posoudil ústavní stížnost věcně, zabýval nejprve otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti návrhu. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR a navazujícího § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 72 odst. 3 tohoto zákona pak lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž uvedené ustanovení specifikuje, co se takovým prostředkem rozumí.

Z hlediska obsahu ústavní stížnosti je v posuzované věci tímto rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2007 č. j. 32 Odo 229/2006-231, který, jak Ústavní soud zjistil z doručenky založené v připojeném spisovém materiálu (č.l. 237), převzala tehdejší právní zástupkyně stěžovatelky B. S. dne 4. 7. 2007. Ve spise je sice založeno sdělení B. S. doručené Vrchnímu soudu v Olomouci dne 26. 9. 2007, že již prostřednictvím Krajského soudu v Brně bylo jí učiněno oznámení, že již stěžovatelku v tomto řízení nezastupuje, v soudním spisu však žádné takové oznámení právní zástupkyně krajskému soudu není založeno a S. toto oznámení ani nijak ve sdělení nekonkretizuje ani nedokládá. Z úkonů učiněných Krajským soudem v Brně pak taktéž obdržení takového oznámení nevyplývá.

S odkazem na ustanovení § 28 odst. 2 ve spojení s § 45c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, bylo odvolání plné moci právní zástupkyně vůči soudu účinné až od doručení shora zmíněného jejího oznámení ze dne 24. 9. 2007 Vrchnímu soudu v Olomouci dne 26. 9. 2007 (č.l. 245) a lhůta k podání ústavní stížnosti tak počala běžet již od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku právní zástupkyni stěžovatelky dne 4. 7. 2007. Jestliže tedy byla ústavní stížnost stěžovatelkou podána až dne 13. 11. 2007, je ve vztahu k rozsudku Nejvyššího soudu, jakož i k rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, které stěžovatelka v ústavní stížnosti napadá, podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto, aniž se zabýval meritem věci, podaný návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. září 2008

Michaela Židlická

soudce zpravodaj