Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1765/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.1765.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal for manifestly unfounded procedural violations in criminal trial. The court rejects the claim that lower courts ignored procedural rules. The decision relies on the principle of judicial independence and adequate reasoning. The appeal is deemed clearly unfounded and thus rejected without oral hearing.

Numero d'incarto IV.ÚS 1765/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Mr. P. Ž. against rulings from the Supreme, Regional, and District Courts regarding his criminal case. The applicant argued that lower courts violated procedural rules and evidence evaluation, citing a prior Constitutional Court decision without detailed legal argumentation. The court rejected the appeal because the lower court decisions were sufficiently reasoned, did not exhibit arbitrariness, and adequately addressed the applicant's objections, rendering the complaint manifestly unfounded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without an oral hearing if it finds the complaint manifestly unfounded, provided the lower court decisions are adequately reasoned and do not exhibit arbitrariness.

Parole chiave

Generato dall'IA
manifestly unfounded complaint procedural violations judicial independence adequate reasoning constitutional complaint dismissal criminal procedure arbitrariness

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 150/63

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 7. srpna 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti JUDr. P. Ž., zastoupeného Mgr. Alešem Hájovským, advokátem, AK se sídlem v Tachově, nám. Republiky 57, proti usnesení Nejvyššího soudu ze 23. 4. 2008 7 Tdo 395/2008, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 1 To 30/2007 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2007 čj. 40 T 25/2002-1069 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou jakož i (po doplnění podáním ze dne 1. 8. 2008) z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí nalézacího, odvolacího a dovolacího soudu s tvrzením, že obecné soudy všech stupňů v jeho trestní věci nerespektovaly procesní předpisy a kautely z nich vyplývající.

Po stručné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení stěžovatel vyslovil přesvědčení o porušení základního práva na spravedlivý proces vadným postupem při dokazování a nesprávným hodnocením provedených důkazů. Poukázal na nález

III. ÚS 150/63

, a aniž by svá tvrzení podložil podrobnější argumentací ústavněprávní, navrhl, aby Ústavní soud nálezem zrušil "usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 23. dubna 2008, sp. zn. 7 Tdo 395/2008, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti pravomocnému rozsudku Vrchního soudu v Praze z 4. 10. 2007, sp. zn. 6 To 158/2004, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 18. května 2007, sp. zn. 40 T 25/2002." Ústavní soud podotýká, že spisová značka rozsudku odvolacího soudu ze dne 4. 10. 2007 správně zní "1 To 30/2007".

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným.

Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu, i jemu předcházející rozhodnutí odvolacího soudu, jsou v dostatečném rozsahu a přezkoumatelným způsobem odůvodněna a nepřípustné ústavněprávní konsekvence, jež stěžovatel vyvozuje, dle přesvědčení Ústavního soudu nezakládají. Z toho důvodu postačí na jejich obsah coby ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování nevykazující prvky svévole odkázat (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR). Zevrubné odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího soudu (stejně jako jemu předcházejícího rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2007) též adekvátním způsobem reaguje na všechny výhrady stěžovatelem předestřené. Opakovat to, co již správně bylo těmito rozhodnutími řečeno, považoval by Ústavní soud za formalistické. Dodat lze dále, že odvolacím soudem konkretizované vady rozsudku soudu nalézacího byly v druhostupňovém řízení odklizeny postupem předvídaným pro řízení ve stěžovatelově věci relevantními ustanoveními tr. ř. [§ 258 odst. 1 písm. b), § 259 odst. 3].

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. srpna 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu