Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1537/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.1537.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible because ordinary appeal is pending.

Numero d'incarto III.ÚS 1537/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court judgments. The applicant argued violations of fundamental rights while simultaneously filing an ordinary appeal, which the court found to be procedurally premature. The court ruled that since the ordinary appeal could be rejected based on judicial discretion, the applicant was not required to exhaust it before seeking constitutional relief.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 ZÚS; § 72 odst. 3 a 4 ZÚS: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies, except when a special remedy may be rejected for reasons within the deciding organ's discretion, in which case the remedy may be filed without prior exhaustion.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility exhaustion of remedies ordinary appeal pending judicial discretion rejection subsidiarity principle procedural hierarchy Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 ZÚS
Podle § 75 odst. 1 ZÚS je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 3 ZÚS
§ 72 odst. 4 ZÚS
3 ZÚS); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 ZÚS).
§ 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu
dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu]; spis se dosud nachází u okresního soudu.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele E. V., zastoupeného Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem v Praze 1, Tyršův dům, Újezd 450/40, proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 8. 2007 č. j. 6 C 1029/2002-89 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2008 č. j. 22 Co 710/2007-104, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 18. 6. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení dvou výše uvedených rozsudků obecných soudů. Stěžovatel uvedl, že byla porušena jeho práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, avšak z opatrnosti podává též ústavní stížnost pro případ, bylo-li by jeho dovolání z jakéhokoliv důvodu odmítnuto.

Ústavní soud dne 30. 7. 2008 dotazem u Okresního soudu Praha-západ zjistil, že stěžovatel podal dne 20. 6. 2008 dovolání z důvodu zásadního právního významu rozsudku odvolacího soudu [tj. dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu]; spis se dosud nachází u okresního soudu.

Ze stěžovatelem předložené kopie rozsudku odvolacího soudu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl poučen, že proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné dovolání, ledaže by dovolací soud dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [tedy že lze podat dovolání pouze dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, přičemž bude na posouzení Nejvyššího soudu, zda dovolání bude přípustným, tj. zda Nejvyšší soud shledá zásadní právní význam napadeného rozsudku].

Podle § 75 odst. 1 ZÚS je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 ZÚS); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 ZÚS).

Dle § 72 odst. 4 ZÚS byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z interpretace výše uvedených ustanovení ZÚS vyplývá následující. U mimořádného opravného prostředku (kterým je i dovolání), který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení a v době jeho podání tedy není zřejmé, zda je či není přípustný, zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový opravný prostředek uplatnil před podáním ústavní stížnosti. Na straně druhé však takový mimořádný opravný prostředek lze uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán odmítne takový opravný prostředek z důvodů závisejících na jeho uvážení, zůstává stěžovateli otevřena lhůta pro podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 4 ZÚS). Podmínkou je pouze to, aby stěžovatel předchozí mimořádný opravný prostředek uplatnil řádně, aby nedošlo k jeho odmítnutí z jiného důvodu (např. pro opožděnost).

Jak bylo výše uvedeno, stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností také dovolání a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se může domáhat svých práv. S ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti k ostatním procesním prostředkům (§ 75 odst. 1 ZÚS), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, proto Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) ZÚS odmítl pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu