Constitutional complaint dismissed as inadmissible because the applicant had not exhausted all legal remedies.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by R. V. regarding the refusal of bankruptcy proceedings. The applicant argued that lower court decisions violated fundamental rights, but the court found the complaint procedurally inadmissible. Since the applicant had not yet obtained a final decision on the appeal to the Supreme Court, the Constitutional Court ruled that all statutory legal remedies had not been exhausted.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. V., zastoupeného JUDr. Milanem Bedrošem, advokátem Advokátní kanceláře v Brně, Pekárenská 12, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. března 2008 sp. zn. 3 VSOL 10/2008-A-8 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. února 2008 sp. zn. 32 INS 293/2008-A-3 a návrhu na přiznání náhrady nákladů řízení před Ústavním soudem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel, s odvoláním na porušení čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), čl. 2 odst. 2, čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, požaduje zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, jimiž byl odmítnut návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o hrozícím úpadku a povolení oddlužení.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen zákon o Ústavním soudu), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Z ústavní stížnosti i obsahu napadených rozhodnutí je zřejmé, že návrh stěžovatele byl soudem prvního stupně dle §128 odst. 1 zák č. 182/2006 Sb. odmítnut, neboť neobsahoval všechny náležitosti a byl nesrozumitelný. Odvolací soud prvostupňové rozhodnutí jako věcně správné potvrdil a poučil stěžovatele o možnosti podat dovolání. Dle sdělení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2008 stěžovatel dovolání podal a spis byl postoupen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.
Podle ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.
V projednávané věci stěžovatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu, které však není rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje. Za takový prostředek je třeba považovat dovolání, jehož přípustnost v dané věci vyplývá z ust. § 239 odst. 3 o.s.ř.
Stěžovatel sice dovolání k Nejvyššímu soudu podal, nicméně doposud o něm nebylo pravomocně rozhodnuto. Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práv poskytoval.
Požadavku na přiznání nákladů řízení před Ústavním soudem dle vyhl. č. 177/1994 Sb. ve znění vyhl. č. 484/2000 Sb., nebylo možné vyhovět dle ust. § 83 zákona o Ústavním soudu, neboť ústavní stížnost byla odmítnuta. Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost Ústavní soud ani neshledal důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 62 odst. 4 citovaného zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. srpna 2008
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj