Constitutional Court dismisses complaint over local jurisdiction ruling as it does not violate fair trial rights.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaints filed by two individuals against a regional court's decision on local jurisdiction. The applicants argued that the lower court's interpretation of procedural rules regarding the Ministry of Justice's location violated their right to a fair trial under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court determined that the lower court's reasoning was logical, based on statutory provisions, and did not constitute an abuse of discretion or a violation of fundamental rights.
Regesto Legislator
Generato dall'IACharter of Fundamental Rights and Freedoms, Art. 36 para. 1; Art. 37 para. 2; Art. 38 para. 2; Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, Art. 6 para. 1: The Constitutional Court does not review ordinary court decisions unless they involve a violation of constitutionally guaranteed fundamental rights, and such a violation must be evident from the reasoning provided.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Dr. Ing. Z. H. a 2) J. H., obou zastoupených JUDr. Jaroslavem Savkou, advokátem se sídlem Teplice, Dlouhá 31/63, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 2. 2008, sp. zn. 61 Co 71/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatelé navrhli zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Plzni, pro porušení jejich práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Uvedeným usnesením Krajského soudu v Plzni, jako soudu odvolacího, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 11. 2007, čj. 5 C 256/2007 - 21, jímž tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Jedná se o spor stěžovatelů (v řízení před obecnými soudy žalobců) proti ČR - Ministerstvu spravedlnosti ČR - o náhradu škody a újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění.
V ústavní stížnosti stěžovatelé vyjádřili výhrady k interpretaci rozvrhu práce Okresního soudu v Domažlicích v odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu. Tvrdí, že o vyslovení místní nepříslušnosti a postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 rozhodl nezákonný soudce Okresního soudu v Domažlicích.
Ústavní soud představuje, podle čl. 83 Ústavy ČR, soudní orgán ochrany ústavnosti. Není součástí obecných soudů a není jim ani instančně nadřazen. Ústavní soud neposuzuje rozhodovací činnost obecných soudů v každém případě, kdy došlo k porušení běžné zákonnosti nebo k jiným nesprávnostem, které svou podstatou spočívají v rovině podústavního práva, ale až tehdy, pokud takové porušení představuje zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody.
Ve vztahu k obsahu ústavní stížnosti jde tedy o to, zda jsou splněny podmínky pro zásah Ústavního soudu, tj. zda obecnými soudy podaný výklad rozhodných procesních ustanovení je předvídatelný a rozumný, zda není výrazem interpretační libovůle, jemuž chybí smysluplné odůvodnění, případně zda nevybočuje z mezí všeobecně akceptovaného chápání dotčených právních institutů. Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudní rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna.
Žádný z uvedených předpokladů pro kasační zásah Ústavního soudu v posuzovaném případě dán není. Stěžovatelé v podstatě jen opakují argumenty, s nimiž se podrobně vypořádal Krajský soud v Plzni. Z odůvodnění jeho rozhodnutí jasně vyplývá, že při rozhodování o místní příslušnosti Okresní soud v Domažlicích vycházel z příslušnosti soudu k řízení o náhradě škody, stanovené zákonem č. 82/1998 Sb., kdy příslušným úřadem odpovídajícím za škodu vzniklou v řízení občanskoprávním, trestním a řízením ve správním soudnictví, je Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16. Proto, s odkazem na § 85 odst. 4 OSŘ, dovodil, že obecným soudem pro danou věc je Obvodní soud pro Prahu 2, kde má sídlo organizační složka státu - Ministerstvo spravedlnosti.
Nejde tedy o závěry ani svévolné, ani nerozumné či jinak excesivní, odvolací soud své rozhodnutí adekvátně a srozumitelně odůvodnil. Z výše řečeného plyne, že právo na spravedlivý proces nebylo rozhodováním o místní příslušnosti soudu ústavněprávně dotčeno.
Ústavní soud dospěl k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji odmítl, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. července 2008
Ivana Janů
předsedkyně I. senátu Ústavního soudu