Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1856/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.1856.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to failure to exhaust ordinary remedies.

Numero d'incarto I.ÚS 1856/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a second-instance court decision. The applicant argued that her right to a fair trial was violated, but the Court found the complaint inadmissible because she had already utilized an extraordinary appeal. Since the outcome of that appeal was pending, the statutory 60-day deadline for filing a constitutional complaint had not yet begun to run, rendering the filing untimely and procedurally improper.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all available legal remedies, specifically when the time limit for filing has not yet commenced because an extraordinary appeal is still pending.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility extraordinary appeal pending statutory time limit fair trial rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti Mgr. R. D., zast. JUDr. Alenou Štumpfovou, advokátkou, sídlem Markétská 1, Praha 6, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15.4.2008, č.j. 30 Co 105/2008-151, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se v návrhu na zahájení řízení ze dne 25.7.2008 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, protože - podle jejího názoru - jím bylo porušené její právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25.1.2008, č.j. 24 C 103/2004-136, ve sporu o finanční náhradu vedeném stěžovatelkou vůči České republice.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí i mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). V souladu s § 75 odst. 1 je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (72 odst. 4). Specifičnost ústavní stížnosti se projevuje, kromě jiného, zejména v tom, že k jejímu podání může zásadně dojít až subsidiárně, tedy až po vyčerpání všech jiných prostředků k ochraně práva.

Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky přípustnosti ústavní stížnosti. Stěžovatelka napadla rozsudek soudu II. stupně, kterým byl změněn prvostupňový rozsudek, je tedy zřejmé, že v důsledku tzv. otevřené diformity je přípustné dovolání. Této okolnosti si je stěžovatelka sama vědoma a podle svých slov ji též využila (viz str. 2 ústavní stížnosti); za této situace je ústavní stížnost nepřípustná, protože dosud nebylo o využitém mimořádném opravném prostředku rozhodnuto, tudíž stěžovatelce ani nepočala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2008

Ivana Janů

soudce zpravodaj