Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1321/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.1321.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming fair trial rights violated by lower courts' refusal of legal aid and fee waivers.

Numero d'incarto I.ÚS 1321/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court decisions denying legal representation and court fee waivers. The applicant argued these rulings violated his right to a fair trial and access to court under the Charter of Fundamental Rights and the ECHR. The Court determined the complaint was clearly unfounded as the lower courts correctly applied civil procedure law and provided sufficient opportunities for the applicant to meet the statutory requirements.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints challenging procedural decisions on legal representation or fee waivers are inadmissible when they merely seek further review of ordinary court judgments without demonstrating arbitrary interpretation or violation of mandatory norms.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility legal representation appointment court fee waiver conditions fair trial rights access to court rights ordinary court jurisdiction civil procedure law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Stěžovatel tvrdí, že těmito rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále právo na přístup k soudu, zakotvené v čl.
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále právo na přístup k soudu, zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
§ 138 odst. 1, 2 OSŘ
§ 30 odst. 1 OSŘ
1, 2 a § 30 odst. 1 OSŘ a uzavřel, že předpokladem pro osvobození od soudních poplatků jsou, podle § 138, kumulativně jednak poměry účastníka a jednak splnění podmínky, že nejde zřejmě o bezúspěšné uplatňování práva.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. D., zastoupeného JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem se sídlem Ostrava, Dvořákova 26, proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 6. 2007, čj. 37 Nc 2/2007 - 12, usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, čj. 37 Nc 2/2007 - 20, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2008, čj. 8 Co 65/2008 - 49, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2008, čj. 8 Co 66/2008 - 52, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 6. 2007, čj. 37 Nc 2/2007 - 12, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, čj. 37 Nc 2/2007 - 20, kterým byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Navrhl rovněž zrušení shora označených usnesení Krajského soudu v Ostravě, jako soudu odvolacího, jimiž obě usnesení okresního soudu potvrdil. Stěžovatel tvrdí, že těmito rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále právo na přístup k soudu, zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Z obsahu spisu sp. zn. 37 Nc 2/2007 Okresního soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud") Ústavní soud zjistil, že stěžovatel zaslal, dne 15. 4. 2007, uvedenému soudu podání, v němž požadoval ustanovení právního zástupce pro zastupování v šesti kauzách a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Okresní soud mu poté zaslal výzvu k úpravě podání s tím, aby označil žalovanou stranu a uvedl skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti. Stěžovatel totiž uvedl, že hodlá vymáhat nemajetkovou újmu, způsobenou mu v šesti kauzách, v podání napsal spisové značky celkem sedmi soudních řízení, aniž uvedl, u kterého soudu jsou či byla vedena.

Stěžovatel požadavkům okresního soudu, uvedeným ve výzvě, nevyhověl, a proto okresní soud usnesením ze dne 6. 6. 2007, čj. 37 Nc 2/2007 - 12, stěžovateli osvobození od soudních poplatků nepřiznal a jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení zamítl. Po odvolání stěžovatele, Krajský soud v Ostravě usnesení okresního soudu potvrdil. Odvolací soud poukázal na ustanovení § 138 odst. 1, 2 a § 30 odst. 1 OSŘ a uzavřel, že předpokladem pro osvobození od soudních poplatků jsou, podle § 138, kumulativně jednak poměry účastníka a jednak splnění podmínky, že nejde zřejmě o bezúspěšné uplatňování práva. V daném případě se okresní soud správně a v souladu s občanským soudním řádem zabýval osobními, majetkovými a jinými poměry stěžovatele, z nichž bylo možno učinit pouze závěry, ke kterým okresní soud dospěl.

Dalším usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, čj. 37 Nc 2/2007 - 20, byl zamítnut návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů, doručený soudu dne 11. 6. 2007. V odůvodnění uvedl, že již usnesením ze dne 6. 6. 2007 (viz shora) stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce. Dne 11. 6. 2007 stěžovatel soudu doručil druhé podání, v němž své podání "rozšířil o další dvě kauzy (uvedl dvě spisové značky) a žádal ustanovení advokáta". Ani toto podání, jímž stěžovatel "rozšířil" své podání ze dne 18. 4. 2007, o kterém již bylo rozhodnuto, nebylo úplné a určité, a jeho vady, přes výzvu soudu, stěžovatel neodstranil. I toto usnesení Krajský soud v odvolacím řízení potvrdil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel v ústavní stížnosti napadl procesní postup soudů obou stupňů, polemizuje s jejich právními závěry a tvrdí, že podmínky pro ustanovení zástupce pro řízení a osvobození od soudních poplatků splnil. Takto pojatá ústavní stížnost staví Ústavní soud do pozice další přezkumné instance v systému obecného soudnictví, která mu však nepřísluší s ohledem na ustanovení čl. 83 Ústavy ČR.

Ústavní soud se již ve více případech zabýval důvodností nároků na osvobození od soudních poplatků. Zásadně stojí na stanovisku, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro takové osvobození, spadá výhradně do rozhodovací sféry obecných soudů (viz např. usnesení

sp. zn. IV. ÚS 271/2000

). Současně však v řadě rozhodnutí připouští, že nesprávná aplikace podústavního práva obecnými soudy může mít za následek porušení základních práv a svobod, a to tam, kde jde o svévolný výklad, např. nerespektování kogentní normy, anebo o interpretaci, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. O takový případ se v přezkoumávané věci nejedná.

Obecné soudy poskytly stěžovateli dostatek možností předložit požadované dokumenty a doložit skutečnosti, nezbytné pro jejich rozhodnutí podle § 138 a § 30 OSŘ. Pokud stěžovatel jejich požadavky nesplnil, rozhodly v souladu se shora označenými ustanoveními OSŘ. Své závěry logicky a ústavně konformním způsobem odůvodnily, takže ve zkoumané věci Ústavní soud žádné porušení základních práv stěžovatele nezjistil.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát I. Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro odmítnutí ústavní stížnosti, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, jako návrhu zjevně neopodstatněného.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. července 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu