Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1694/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.1694.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as premature due to pending ordinary proceedings and lack of finality.

Numero d'incarto IV.ÚS 1694/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a real estate agency against a Supreme Court ruling. The applicant argued that the Supreme Court violated fundamental rights by interpreting auction laws unconstitutionally, but the Court found the complaint procedurally inadmissible. Since the underlying civil dispute remained open in lower courts, the applicant could not yet claim a violation of rights through this specific remedy.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the underlying dispute is not yet finally resolved in ordinary proceedings, as the right to court protection remains available through the regular judicial system.

Parole chiave

Generato dall'IA
premature constitutional complaint pending ordinary proceedings principle of subsidiarity finality of judgment right to court protection

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 23. července 2008 o ústavní stížnosti REAL ESTATE AGENCY 001, s. r. o., se sídlem Otrokovice, Jungmannova 1236, zastoupené Mgr. Petrem Konečným, advokátem, AK se sídlem v Olomouci, Sokolská 11, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2008 čj. 21 Cdo 1704/2007-199 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností napadla stěžovatelka shora označený rozsudek Nejvyššího soudu. Byť to z návrhového petitu nebylo zřejmé, z obsahu ústavní stížnosti vyplývalo, že ústavní stížnost se týkala pouze zrušovací části tohoto rozsudku.

Nejvyšší soud stěžovaným rozsudkem rozsudek odvolacího soudu - s výjimkou dovoláním nenapadeného výroku I. o zrušení rozsudku okresního soudu a o zastavení řízení - zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

V postupu Nejvyššího soudu shledala stěžovatelka porušení základního práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zákazu retroaktivity a principu ochrany důvěry v zákon podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Polemizovala s jeho právními názory a tvrdila, že nevycházel ze znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, interpretoval je neústavním způsobem a nepřihlédl k nálezu Ústavního soudu

IV. ÚS 1777/07

.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem. Tento princip subsidiarity vyplývá z čl. 4 Ústavy, podle kterého je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná.

Soudní řízení ve věci vedené Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 136/2001 dále pokračuje, a i když napadený rozsudek Nejvyššího soudu z hlediska formálního je pravomocný, není jím ještě v daném rozsahu pravomocně ukončen spor mezi stěžovatelkou a žalobci; z toho plyne, že stěžovatelka má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení. Teprve v případě, kdy by - podle názoru stěžovatelky - konečné rozhodnutí ve věci narušilo její základní práva, mohla by se stěžovatelka domáhat nápravy cestou ústavní stížnosti.

Vzhledem k nepřípustnosti ústavní stížnosti nevyjadřuje se Ústavní soud k tvrzení stěžovatelky, že napadeným rozhodnutím Nejvyššího soudu nebyla respektována nálezová judikatura Ústavního soudu.

Předčasně podanou ústavní stížnost nemohl Ústavní soud věcně přezkoumávat, neboť ji bylo nutno odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním osudu, ve znění pozdějších předpisů; bylo proto rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 23. července 2008

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj