Constitutional complaint dismissed because constitutional review requires exhausting all ordinary legal remedies first.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by REALIS-INVEST, s. r. o., against a Supreme Court ruling. The applicant argued violations of procedural rights and fundamental freedoms, but the Court determined that the applicant had not exhausted the available appeal process. Consequently, the Court ruled that the complaint was inadmissible under the law governing the Constitutional Court.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies provided by law for the protection of their rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 21. července 2008 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti REALIS-INVEST, s. r. o., se sídlem Ostrava - Poruba, Svojsíkova 2/1596, 708 00, zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Josefa Skupy 1639/21, 708 00 Ostrava, adresa pro doručování: pobočka se sídlem Malenovice 205, 739 11, Frýdlant nad Ostravicí, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 3. 2008, sp. zn. 5 Cmo 127/2003, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností došlou Ústavnímu soudu nejprve faxem dne 10. 7. 2008 a doplněnou písemným vyhotovením podaným poštovní přepravě dne 14. 7. 2008 se stěžovatelka domáhala zrušení shora citovaného rozhodnutí.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že došlo k porušení jejího procesního práva garantovaného čl. 36 odst. 1 a dále práva garantovaného čl. 4 odst. 1, 4 a práva plynoucího z čl. 28 Listiny základních práv a svobod.
Jak z napadeného rozsudku Ústavní soud zjistil, byl změněn rozsudek soudu I. stupně v meritorním výroku, z čehož plyne, že dovolání proti tomuto rozsudku je ze zákona přípustné, a to podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Před tím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Stěžovatelka sice neuvádí, zda dovolání proti napadenému rozsudku podala, či nikoliv, to však nic nemění na skutečnosti, že tento mimořádný opravný prostředek měla ze zákona k dispozici a byla proto povinna jej vyčerpat před tím, než by mohla podat řádnou ústavní stížnost.
Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, je totiž ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (jde o postup dovolacího soudu podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., který však v dané věci není relevantní).
Stěžovatelka nemá pravdu pokud tvrdí, že ústavní stížnost musí být přípustná proti těm výrokům napadeného rozsudku, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, když poukazuje na fakt, že dovolání proti těmto výrokům není ze zákona přípustné. Tyto výroky nelze totiž odtrhovat od rozhodnutí o věci samé a bude-li stěžovatelka úspěšná ve věci samé, nalezne tento fakt odraz i ve změněných výrocích o nákladech řízení.
Ústavní stížnost není konečně přípustná ani proti výroku I. napadeného rozsudku, kterým byl zamítnut návrh žalobce na přerušení odvolacího řízení. V daném případě jde totiž o procesní rozhodnutí soudu, které reflektuje zvláštní povahu odvolacího řízení interpretací § 216 o. s. ř. ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přičemž tímto rozhodnutím nemohlo být zasaženo do žádného ze základních práv stěžovatele způsobem, který by nebyl odčinitelný za použití jiných právních prostředků.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud skrze soudce zpravodaje mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný (§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. července 2008
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj