Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 624/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.624.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies against first-instance court order. Stayer bypassed appeal to directly file constitutional complaint. Court ruled procedural exhaustion mandatory before constitutional review.

Numero d'incarto I.ÚS 624/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by P. T. against a regional court order suspending appeal proceedings due to unpaid court fees. The applicant argued this violated his right to a fair trial, but the court found he had not exhausted available remedies. Since the order was a first-instance decision, the applicant was required to file an appeal to the higher court before seeking constitutional protection.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary and extraordinary legal remedies provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint admissibility first instance decision legal remedy hierarchy procedural prerequisites subsidiarity principle court order suspension

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod
Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť jím bylo porušeno jeho právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti P. T., zastoupeného Mgr. Janem Valihrachem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Žižkova 13, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2008, čj. 22 Cm 44/2003-106, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a společnosti BHV TRUCK, spol. s. r. o., se sídlem Tábor, Měřická 2868, IČ 42407249, jako vedlejšího účastníka, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť jím bylo porušeno jeho právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud z přiloženého rozhodnutí zjistil, že usnesením ze dne 24. 1. 2008, čj. 22 Cm 44/2003-106, Krajský soud v Brně zastavil odvolací řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok o zastavení odvolacího řízení se opíral o § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“): stěžovatel byl částečně osvobozen od soudních poplatků, avšak vzhledem k tomu, že zbylou část nezaplatil, soud řízení podle citovaného ustanovení zastavil. Stěžovatel byl zároveň výslovně poučen o možnosti podat proti tomuto usnesení odvolání.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány procesní předpoklady nezbytné pro její věcné projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), včetně podmínky vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, uvedené v § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li navrhovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud ve světle výše naznačených úvah konstatuje, že ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práva. V dané věci směřuje ústavní stížnost proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku; byť jde o usnesení o zastavení odvolacího řízení, jedná se přesto bez jakýchkoliv pochybností o usnesení soudu I. stupně (srov. též § 3 odst. 2 zákona o soudních poplatcích). Proti tomuto usnesení je přípustný řádný opravný prostředek (odvolání), což bylo ostatně výslovně uvedeno v poučení k tomuto rozhodnutí („Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.“). Stěžovatel tak měl možnost obrátit se na Vrchní soud v Olomouci s odvoláním. Napadá-li však místo toho ústavní stížností prvostupňové rozhodnutí krajského soudu, nevyčerpal všechny možnosti, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a ústavní stížnost je z tohoto důvodu nepřípustná.

Na základě výše uvedených skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. července 2008

Ivana Janů

soudce zpravodaj