Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory legal representation requirements.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint against psychiatric detention decisions without a hearing. The petitioner submitted a flawed application lacking legal representation and failed to correct formal defects despite prior warnings. The court ruled that repeated failure to adhere to mandatory representation rules justified dismissing the complaint without merit.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Zákonný požadavek na povinné právní zastoupení v řízení Ústavního soudu vyžaduje dodržení formálních náležitostí a odstranění vad, jejichž opakované ignorování umožňuje odmítnutí stížnosti mimo ústní jednání.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 3. července 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti I. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2008 č. j. 14 Co 122/2008-32 a proti usnesení téhož soudu ze dne 25. 4. 2008 č. j. 14 Co 123/2008-45, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 17. 6. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, označené jako ,,Žaloba - návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě 14 Co 123/2008-45, 14 Co 122/2008". V uvedeném podání stěžovatel popisoval dle jeho názoru nezákonný postup Policie ČR, Okresního soudu v Opavě a Krajského soudu v Ostravě v řízení o přípustnosti převzetí a držení stěžovatele v ústavu zdravotnické péče dle ust. § 191a a násl. o. s. ř. (Psychiatrická léčebna v Opavě) a v řízení týchž soudů o návrhu na vydání předběžného opatření o propuštění z psychiatrické léčebny.
Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad (formulačně je zmatené, postrádalo jakoukoliv smysluplnou argumentaci stran porušení základních práv a stěžovatel nebyl právně zastoupen).
Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (kolem osmdesáti), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu nedošlo ze strany stěžovatele k jejich odstranění (např. řízení
sp. zn. I. ÚS 494/07
,
II. ÚS 493/07
,
IV. ÚS 495/07
,
III. ÚS 613/07
,
IV. ÚS 631/07
,
III. ÚS 681/07
,
III. ÚS 710/07
,
II. ÚS 1927/07
atd.). Jak soudce zpravodaj zjistil, důvodem je sveřepé odmítání stěžovatele být v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů. Na nutnost povinného zastoupení byl stěžovatel upozorňován i v četných usneseních Ústavního soudu, jimiž byly jeho předchozí návrhy z důvodů formálních vad odmítány (viz např. usnesení
sp. zn. II. ÚS 3160/07
,
III. ÚS 2249/07
,
III. ÚS 2228/07
a naposledy usnesení
sp. zn. II. ÚS 713/08
).
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.
Soudce zpravodaj proto v daném případě vyšel z odůvodněného předpokladu, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení a že vytýkané vady ani na základě výzvy soudce zpravodaje ani v tomto řízení neodstraní, neboť tak v řízení o svých minulých návrzích zásadně nečinil. Bylo by proto zcela bezúčelné, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.
S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. července 2008
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj