Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 508/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.508.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismissed constitutional complaint as clearly unfounded regarding civil court procedure and property rights.

Numero d'incarto I.ÚS 508/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against lower court rulings denying a preliminary injunction regarding property seizure. The applicant argued that general courts violated Article 36 of the Charter by failing to grant relief, but the Court found no constitutional violation. The Court ruled that general courts correctly applied civil procedure rules requiring immediate decisions without preliminary review of social circumstances, and the applicant had other procedural remedies available.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as clearly unfounded if it finds no violation of constitutionally guaranteed fundamental rights or freedoms in the lower court proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint clearly unfounded preliminary injunction civil procedure property rights Article 36 Charter procedural remedies

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
§ 75b odst. 3 písm. f) občanského soudního řádu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. J., zastoupené JUDr. Miroslavem Mlčákem, advokátem se sídlem Klatovy, Pod Hůrkou 758, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 12. 2007, sp. zn. 11 Co 634/2007, a usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 15. 10. 2007, čj. 6 C 136/2007 - 39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Včas podanou ústavní stížností, po odstranění vad splňující i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl zrušení shora označených rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (dále "krajský soud") a Okresního soudu v Klatovech (dále "okresní soud"), protože těmito rozhodnutími byl porušen čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina"). Stěžovatel zpochybnil závěr těchto obecných soudů, podle něhož u něj nebyly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Podle stěžovatele neměl být jeho návrh na vydání předběžného opatření odmítnut.

II. Z rozhodnutí obecných soudů bylo zjištěno, že usnesením krajského soudu ze dne 20. 12. 2007, sp. zn. 11 Co 634/2007, bylo potvrzeno usnesení okresního soudu ze dne 15. 10. 2007, čj. 6 C 136/2007 - 39, kterým byl odmítnut návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření, aby soud zakázal žalovanému převést nebo jinak zatížit v návrhu specifikované pozemky. Poté, usnesením okresního soudu ze dne 10. 4. 2008, čj. 6 C 136/2007 - 71, byl odmítnut další návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření. O odvolání stěžovatele proti tomuto usnesení krajský soud dosud nerozhodl.

III. Ústavní soud zdůrazňuje, že není další běžnou instancí v systému obecného soudnictví, a není proto jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických a právnických osob a korektností aplikace každého zákonného ustanovení, ledaže by to současně znamenalo porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním pořádkem ČR (srov. nález

sp. zn. I. ÚS 68/93

, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 1, str. 123 a z tohoto nálezu vyplývající konstantní judikaturu).

Ústavní soud se v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod

sp. zn. I. ÚS 2300/07

zabýval podobným návrhem stěžovatele na zrušení usnesení téhož krajského soudu ze dne 11. 6. 2007, sp. zn. 12 Co 314/2007, a usnesení okresního soudu ze dne 11. 5. 2007, čj. 6 C 136/2007 - 12. V usnesení ze dne 26. 2. 2008,

sp. zn. I. ÚS 2300/07

, konstatoval Ústavní soud, že obecné soudy postupovaly v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, která jim ukládají ve věci rozhodovat bezodkladně a neumožňují jim, aby nejdříve odstraňovaly vady návrhu na vydání předběžného opatření. Z ustanovení § 75b odst. 3 písm. f) OSŘ pak jednoznačně vyplývá, že zde není prostor pro jiný postup než ten, který obecné soudy zvolily. Není možné předpokládat, že soud prvního stupně i soud odvolací znají sociální poměry stěžovatele, navíc jeho poměry se v průběhu času mohou měnit a situace, která na straně navrhovatele platila v předchozím řízení, se mohla vyvinout jinak. Ústavní soud nemá důvod se od těchto citovaných závěrů odchýlit ani v dnes projednávaném případě.

Uvedený závěr Ústavní soud činí i s přihlédnutím k tomu, že probíhá odvolací řízení o dalším návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření a navíc stále běží řízení ve věci samé a stěžovatel tak má k ochraně svého práva další procesní prostředky.

K porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny tedy nedošlo.

Ústavní soud připomíná, že zákon o Ústavním soudu rozeznává, v § 43 odst. 2 písm. a), jako zvláštní kategorii, návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, ústavní stížnost bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele v řízení před obecnými soudy, odmítl jeho ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu