Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 699/08 ECLI:CZ:US:2008:2.US.699.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because complainant lacked standing as non-creditor in bankruptcy proceedings.

Numero d'incarto II.ÚS 699/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by an individual claiming to represent a bankrupt estate. The complainant argued that the bankruptcy administrator's sale of property violated specific bankruptcy statutes, but the court found they lacked standing. Since the complainant was not a creditor party to the bankruptcy proceedings and had no legal interest in the outcome, the court dismissed the complaint as inadmissible under procedural rules.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.; A constitutional complaint is inadmissible if filed by a person who is not a party to the proceedings and lacks active standing to challenge the decisions.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint lack of standing bankruptcy proceedings active legitimacy inadmissible complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 27 odst. 1 a 2. zákona č. 328/1991 Sb.
Stěžovatel konkrétně namítá, že bylo postupováno v rozporu zejména s § 27 odst. 1 a 2. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.
§ 7 zákona č. 328/1991 Sb.
Podle § 7 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, byli účastníky konkursu věřitelé, kteří uplatňují nároky (tj.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, se sídlem v Hradci Králové, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 4888/2007-410 ze dne 6. prosince 2007, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 1 Ko 115/2007-384 ze dne 15. května 2007, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 32 K 37/95-369 ze dne 20. prosince 2006, ve znění opravného usnesení č. j. 32 K 37/95-373 ze dne 17. ledna 2007, za účasti 1) Nejvyššího soudu, 2) Vrchního soudu v Praze, a 3) Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 14. března 2008 se stěžovatel domáhá zrušení usnesení uvedených v záhlaví, z nichž prvým rozhodnutím soudu prvého stupně byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku z konkurzní podstaty úpadce J. P., stavební společnost s ručením omezeným, včetně vyúčtování odměny a výdajů správce konkurzní podstaty, usnesení odvolacího soudu bylo k odvolání úpadce potvrzeno usnesení soudu prvého stupně, a usnesením dovolacího soudu bylo řízení o dovolání úpadce v části směřující proti usnesení soudu prvého stupně zastaveno a ve zbývající části bylo odmítnuto pro absenci otázky zásadního významu po právní stránce.

2. Stěžovatel konkrétně namítá, že bylo postupováno v rozporu zejména s § 27 odst. 1 a 2. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Správce konkurzní podstaty do konkurzní podstaty zahrnul i nemovitosti, ohledně nichž v prosinci roku 2005 došlo k uzavření dohody o složení a přijetí ceny věci včetně dodatku k této dohodě, ale již nedošlo k uzavření řádné kupní smlouvy v intencích dohody o složení a ceny věci. V doplňku pak uvádí, že nebyl dán souhlas soudu se zpeněžením nemovitostí mimo dražbu. Není také podle něj pravdou, že nepodával námitky proti konečné zprávě, neboť je podával 28. června 2006 v písemném vyhotovení (jehož koncept přiložil), které bylo zaprotokolováno do zápisu z jednání.

3. Ještě než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti se jím může také zabývat věcně.

4. Ústavní stížnost je podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 7 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, byli účastníky konkursu věřitelé, kteří uplatňují nároky (tj. konkursní věřitelé), a dlužník (tj. úpadce).

5. Ze stěžovatelem předložených listin vyplývá, že podání, ohledně kterých byla vydána napadená rozhodnutí, podával stěžovatel jako jednatel úpadce, tj. jménem úpadce. Obecné soudy také takto o těchto podáních rozhodovaly. Ústavní stížnost však stěžovatel podal bez jakéhokoliv vztahu k úpadci a takto zmocnil i svého zástupce pro řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud také dotazem na Krajský soud v Hradci Králové zjistil, že stěžovatel nefiguruje jako konkursní věřitel v předmětném konkursu.

6. Ze shora vyložené procesní situace tedy vyplývá, že stěžovatel nebyl účastníkem předmětného konkurzu a není tedy aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutím, která se týkají jen účastníků konkursu. Pro byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona, neboť byla podána osobou zjevně neoprávněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. června 2008

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj