Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 959/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.959.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding vehicle seizure as clearly unfounded under Criminal Procedure Act.

Numero d'incarto IV.ÚS 959/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by T. Z. against the Regional Court's rejection of his request to exclude a vehicle from seizure. The applicant argued that the seizure violated his property rights and freedom of property, claiming he owned the vehicle before the seizure occurred while authorities attributed it to the accused. The court rejected these claims, stating that the lower courts' decisions were properly reasoned and did not contradict the available evidence, thus finding the complaint clearly unfounded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 4 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb.; Constitutional complaints regarding criminal procedure decisions are admissible only if they lack legal basis, are issued by unauthorized bodies, or represent arbitrary discretion, and the Constitutional Court reviews only whether conclusions are obviously inconsistent with established facts rather than re-evaluating evidence.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal vehicle seizure exclusion criminal procedure review property rights violation clearly unfounded claim proportionality principle evidence consistency

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 4 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb.
1 T 124/2007-1797, kterým došlo dle § 4 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k zamítnutí návrhu stěžovatele na vyloučení blíže specifikovaného motorového vozidla ze zajištění, realizovaného v rámci trestního řízení vedeného před tamním soudem pod sp.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Stěžovatel tvrdil, že těmito usneseními došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl.
čl. 8 a čl. 17 Všeobecné deklarace lidských práv
1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 8 a čl. 17 Všeobecné deklarace lidských práv a dále k porušení čl.
čl. 90 Ústavy ČR
17 Všeobecné deklarace lidských práv a dále k porušení čl. 90 Ústavy ČR.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 435/04
Constitutional Court dismisses appeal against criminal asset seizure as not arbitrary and within legal bounds.
IV. ÚS 174/04
Constitutional court dismisses wife's claim that seizing husband's joint property violates her rights.
II. ÚS 2515/07
Constitutional Court dismisses appeal as lower courts properly assessed facts without arbitrary discretion.
III. ÚS 84/94
Constitutional Court dismisses complaint as lower courts correctly applied property law principles.
III. ÚS 166/95
Constitutional Court voids lower court ruling for failing to verify evidence on service date, violating fair trial principles.
II. ÚS 182/02
Constitutional Court dismisses appeal on payment order, ruling ordinary courts properly handled evidence and procedural rights.
II. ÚS 539/02
Constitutional Court dismisses appeal claiming restitution law applies to non-agricultural land via competence dispute.
I. ÚS 585/04
Constitutional Court dismisses appeal but finds unfair trial delay violated due process rights.
II. ÚS 283/06
Constitutional Court annuls lower court ruling on exequatur costs due to erroneous factual findings regarding service of writs.
II. ÚS 566/06
Constitutional Court annuls Supreme Court decision for procedural error in calculating appeal deadline. The Supreme Court miscalculated the deadline by relying on a wrong delivery receipt, violating the right to a fair trial. The Constitutional Court found the Supreme Court's error evident and violated the right to a fair trial. The Supreme Court miscalculated the deadline by relying on a wrong delivery receipt, violating the right to a fair trial. The Constitutional Court found the Supreme Court's error evident and violated the right to a fair trial.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 27. května 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele T. Z., zastoupeného JUDr. Vladimírem Špačkem, advokátem se sídlem Tyršova 64, 547 01 Náchod, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. února 2008 č. j. 11 To 95/2008-1839, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jímž byla zamítnuta jeho (blíže neodůvodněná) stížnost, směřující do usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. ledna 2008 č. j. 1 T 124/2007-1797, kterým došlo dle § 4 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k zamítnutí návrhu stěžovatele na vyloučení blíže specifikovaného motorového vozidla ze zajištění, realizovaného v rámci trestního řízení vedeného před tamním soudem pod sp. zn. 1 T 124/2007.

Stěžovatel tvrdil, že těmito usneseními došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 8 a čl. 17 Všeobecné deklarace lidských práv a dále k porušení čl. 90 Ústavy ČR. Toto své přesvědčení odůvodnil tím, že v souvislosti s trestním řízením došlo k zajištění vozidla, ve vztahu k němuž orgány v tomto řízení činné popírají jeho vlastnictví a naopak je přičítají obviněnému, ačkoliv dle tvrzení stěžovatele se stal jeho vlastníkem ještě předtím, nežli k předmětnému zajištění došlo. Stěžovatel poukázal na to, že není účastníkem trestního řízení, k zajištění došlo před třemi roky, přičemž vozidlo nemůže užívat a ztrácí na (tržní) ceně a v tom rámci rovněž podrobně rozvedl genezi relevantních okolností k tomuto zajištění se vztahujících. Pro uvedené výhrady se domáhal, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí stížnostního soudu nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Porušení práv, jichž se stěžovatel dovolával, Ústavní soud neshledal.

Požadavky, jež jsou na stěžovatelem kritizovaná rozhodnutí z pohledu ústavního rámce kladeny, lze zformulovat podle přesvědčení Ústavního soudu zejména do následujících tezí: musejí mít zákonný podklad (čl. 2 odst. 2 Listiny, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR), být vydána příslušným orgánem (čl. 2 odst. 2, čl. 38 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR) a nemohou být projevem svévole (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny), což znamená, že dovozené závěry o naplnění podmínek uvedených v § 4 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemohou být ve zcela zřejmém nesouladu se zjištěnými skutkovými okolnostmi, jež jsou orgánům činným v trestním řízení k dispozici. Jinými slovy vyjádřeno, posouzení vlastních podmínek pro vydání rozhodnutí o vyloučení ze zajištění je především věcí obecných soudů, Ústavní soud je jen oprávněn přezkoumat, zda jsou vůbec důvodně předpokládány, přičemž pro svou povahu nemusí být prokázány „nepochybně“ (srov. přiměřeně kupř. usnesení

sp. zn. III. ÚS 435/04

, resp.

IV. ÚS 174/04

,

II. ÚS 2515/07

).

Rozhodnutí obecných soudů, vůči nimž stěžovatel brojí, jsou přitom řádně odůvodněna, vypořádávají se s výhradami, které uvádí v ústavní stížnosti a z tohoto důvodu lze na obsah jejich odůvodnění odkázat. Stran relevantních skutkových otázek jejich myšlenkové postupy logické omyly či extrémní rozpory mezi k dispozici jsoucími důkazy a z nich vyvozenými skutkovými závěry nevykazují (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 84/94

,

III. ÚS 166/95

,

II. ÚS 182/02

,

II. ÚS 539/02

,

I. ÚS 585/04

,

II. ÚS 283/06

,

II. ÚS 566/06

a další). V úvahu byly potom náležitě vzaty z pohledu principu proporcionality rovněž i v kolizi stojící ústavně chráněné hodnoty (s. 3 rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové).

V důsledku toho Ústavní soud posoudil návrh jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jej podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 2008

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu