Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1045/07 ECLI:CZ:US:2008:2.US.1045.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to insufficient evidence review by lower courts.

Numero d'incarto II.ÚS 1045/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against rulings from the District and Regional Courts regarding a claim for unjust enrichment. The applicant argued that the lower courts ignored other evidence and relied solely on a single witness, violating fair trial rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court determined that the complaint was merely a dispute over factual findings and did not raise any constitutionally relevant issues, thus finding no violation of fundamental rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court lacks jurisdiction to review factual findings of ordinary courts unless they violate constitutional limits, and a mere disagreement with lower court conclusions does not constitute a valid constitutional complaint.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint fair trial rights factual findings unjust enrichment Charter of Fundamental Rights jurisdictional limits evidence evaluation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Article 36(1)
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Article 37(3)
Constitution of the Czech Republic, Article 90
Civil Procedure Code, Section 153
Vydané rozsudky jsou tak nejen v rozporu se zákonem (§ 153, § 132 a § 157 odst.
Civil Procedure Code, Section 132
Vydané rozsudky jsou tak nejen v rozporu se zákonem (§ 153, § 132 a § 157 odst.
Civil Procedure Code, Section 157(2)
Vydané rozsudky jsou tak nejen v rozporu se zákonem (§ 153, § 132 a § 157 odst.
Act No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, Section 43(2)(a)
Ústavní soud tak návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti M. B., zastoupeného Mgr. Josefem Suchopárem, advokátem se sídlem Strakonice, Palackého náměstí 113, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 14. 6. 2006 ve věci sp. zn. 7 C 300/2002 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 18. 1. 2007 ve věci sp. zn. 15 Co 581/2006,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel brojí proti rubrikovaným rozsudkům, kterými mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Tím měl být porušen i čl. 90 Ústavy ČR.

Napadeným rozsudkem okresního soudu byla zamítnuta stěžovatelova žaloba na zaplacení částky 28.050,90 Kč s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení vedlejšího účastníka. Dle názoru okresního soudu získal vedlejší účastník bezdůvodné obohacení pouze v částce 2.732,- Kč, kterou již na základě dřívějšího rozhodnutí soudu stěžovateli uhradil. Krajský soud rubrikovaným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil.

Stěžovatel má za to, že rozsudky obou stupňů nevycházejí ze zjištěného skutkového stavu učiněného na základě provedených důkazů. Soudy vyšly z tvrzení jediného svědka, přičemž zbývající provedené důkazy prakticky pominuly. Vydané rozsudky jsou tak nejen v rozporu se zákonem (§ 153, § 132 a § 157 odst. 2 občanského soudního řádu), ale povahou a intenzitou vad měly porušit i ústavně zaručená základní práva stěžovatele.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. Úkolem Ústavního soudu není skutkové a právní objasňování věcí patřících do pravomoci obecných soudů. Ústavnímu soudu tak nepřísluší hodnotit provedené důkazy, ani posuzovat, zda tyto důkazy dostatečně objasňují skutkový stav věci. Ústavní soud může posuzovat pouze to, zda postup obecných soudů nevybočil v konkrétním případě z ústavních mezí a zda takovým postupem nebyla porušena stěžovatelova základní práva a svobody. K podobnému závěru nicméně Ústavní soud v projednávané věci nedospěl.

Posuzovaná ústavní stížnost ve své podstatě představuje toliko polemiku se skutkovými závěry obecných soudů. Argumentace stěžovatele tak fakticky setrvává v oblasti tzv. jednoduchého práva a nikterak nepřekračuje do roviny ústavněprávní. Absence jakýchkoli ústavněprávně relevantních námitek proto zcela vylučuje věcnou projednatelnost dané ústavní stížnosti, jež se z toho důvodu stává zjevně neopodstatněnou.

Ústavní soud neshledal, že by napadenými soudními rozhodnutími bylo porušeno některé Listinou chráněné základní právo stěžovatele. Okolnost, že se stěžovatel se závěry obecných soudů neztotožňuje, nemůže sama o sobě založit odůvodněnost jeho ústavní stížnosti. Právní názor Okresního soudu v Táboře a Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře nevybočuje z mezí zákona, je z ústavního hlediska akceptovatelný a jeho odůvodnění je srozumitelné a ústavně konformní.

Ústavní soud tak návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, mimo ústní jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2008

Jiří Nykodým

předseda senátu