Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1037/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.1037.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed due to missing lawyer representation and missed statutory time limit.

Numero d'incarto IV.ÚS 1037/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner failed to appoint a lawyer and missed the strict 60-day filing deadline. Although the court noted the lack of legal representation, it ruled that curing this defect would not remedy the fundamental procedural error of filing late. Consequently, the complaint was rejected without examining its substantive merits under the mandatory time limit provisions.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if filed outside the mandatory 60-day period from the last legal remedy, regardless of whether the petitioner was properly represented by a lawyer.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statutory time limit mandatory deadline legal representation procedural defect Constitutional Court dismissal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.
čl. 88 odst. 2 Ústavy
Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 30. dubna 2008 ve věci ústavní stížnosti L. H., proti v ústavní stížnosti označeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze vydaných v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 19 C 434/2003 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 čj. 25 Cdo 4981/2007-146 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V obsáhlé ústavní stížnosti doplněné řadou příloh a podané k poštovní přepravě 22. 4. 2008 napadl stěžovatel více rozhodnutí vydaných nalézacím a odvolacím soudem v řízení o náhradu škody, které vede (vedl) jako žalobce společně s dalšími žalobci proti žalovanému JUDr. K. S. Současně stěžovatel napadl i shora označené usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo zastaveno dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2006 čj. 23 Co 388/2006-109 (i toto usnesení odvolacího soudu je ústavní stížností naříkáno).

Z obsahu ústavní stížnosti a připojených příloh je patrno, že stěžované rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno 24. 1. 2008 a ostatní rozhodnutí, jejichž kasace se stěžovatel u Ústavního soudu domáhal, v letech předcházejících.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.

Stěžovatel připojil k ústavní stížnosti kopii (nikoliv speciální) plné moci udělené jím dne 10. 12. 2007 Mgr. Aleši Brodskému, advokátu, AK se sídlem v Praze 6, Na Okraji 439/44. Z přípisu tohoto advokáta doručeného dne 29. 4. 2008 bylo však Ústavním soudem zjištěno, že jmenovaný zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem nepřevzal; to ostatně nevyplývá ani z obsahu (kopie) plné moci ani z ústavní stížnosti samotné; ta zjevně je sepsána pouze stěžovatelem.

Ústavní soud přesto nevyzýval stěžovatele k odstranění nedostatku právního zastoupení advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), neboť byť by i byla tato vada zhojena, nic by to na opožděném podání ústavní stížnosti a tudíž i na povinnosti Ústavního soudu tuto odmítnout nezměnilo.

Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2008

Miloslav Výborný

soudce zpravodaj