Constitutional complaint dismissed as manifestly unfounded due to lack of final procedural remedy exhaustion.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by the taxpayer against the Supreme Administrative Court's ruling. The applicant argued that tax authorities and courts violated his rights by rejecting his accounting evidence without legal justification. The court rejected the complaint as manifestly unfounded because the Supreme Administrative Court had already provided a thorough legal reasoning, and the applicant had not exhausted the final procedural remedy required by law.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a odst. 6 věta prvá, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is manifestly unfounded and must be rejected if the applicant has not exhausted the final procedural remedy or if the lower court's decision is sufficiently reasoned.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 28. dubna 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Ing. B. S., zastoupeného JUDr. Evou Doležalovou, advokátkou se sídlem v Trutnově, Horská 888, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2007 č. j. 1 Afs 44/2007-41, Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2007 č. j. 31 Ca 222/2005-16, rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 4. 7. 2005 č. j. 1191/110/2005-Ha a dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Trutnově ze dne 8. 9. 2003 č. j. 75816/03/268917/8132, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu domáhal zrušení jeho rozsudku, když současně navrhl, aby byla zrušena i předcházející v podání označená rozhodnutí. Uvedl, že podle jeho přesvědčení jak správce daně, tak soudy nepostupovaly v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., jakož i v souladu s čl. 2 odst. 2 a s čl. 36 Listiny základních práv a svobod, poněvadž nevyhověly jeho námitkám proti způsobu daňové kontroly a dodatečnému vyměření daně ve výši 12.030,- Kč. Poukázal na své argumenty, obsažené v kasační stížnosti a týkající se způsobu, jakým evidoval tržby, přičemž tento způsob považoval za úsporný a dostatečně průkazný, stejně tak za takový považoval způsob evidence zásob - příslušné finanční orgány a soudy však v tomto smyslu předložené doklady nepovažovaly za dostatečné, své závěry však nezdůvodnily právním ustanovením, z něhož by pro něj vyplývaly povinnosti postupovat při vedení účetnictví podle představ správce daně.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájením soudního, správního nebo jiného právního řízení. K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a odst. 6 věta prvá, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2007 č. j. 1 Afs 44/2007-41 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud se zabýval námitkami uplatněnými v kasační stížnosti a v rozsudku, kterým kasační stížnost zamítl, pak přiléhavým způsobem, s poukazem na ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jakož i s odkazem na svou judikaturu vyložil důvody, pro které je neshledal přípustnými a opodstatněnými. Na vyčerpávající odůvodnění citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu lze v dalším zcela odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti výše označenému rozsudku Nejvyššího správního soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Návrh, kterým se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a příslušných finančních orgánů je návrhem nepřípustným - nesměřuje proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, jenž stěžovateli zákon k ochraně jeho tvrzených práv byl poskytnut a který také využil [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2008
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu