Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 774/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.774.08.2 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as unfounded regarding enforcement costs for insolvent debtor.

Numero d'incarto IV.ÚS 774/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a court bailiff against a district court's decision awarding him enforcement costs. The bailiff argued that requiring an insolvent debtor to pay these costs was unfair and violated his right to a fair trial. The court rejected these claims, noting that the bailiff's arguments were identical to those in previously decided cases and explicitly referencing the established legal stance on this issue.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded when the applicant's arguments have already been comprehensively addressed in prior rulings and the current claims lack new substantive grounds.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal enforcement costs allocation insolvent debtor liability court bailiff rights fair trial violation precedent reliance unfounded complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Mgr. Jiřího Nevřely, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha - východ, se sídlem Praha 6, Karlovarská 3/195, zastoupeného Mgr. Romanem Fojtáškem, advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 6, směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2007, č.j. 28 Co 899/2007-23, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 bod 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Okresní soud Praha - východ usnesením ze dne 13. srpna 2007, č.j. 7 Nc 4837/2005-15, zastavil exekuci, uložil povinnému nahradit soudnímu exekutorovi (stěžovateli) na náhradě nákladů exekuce částku 9.401,- Kč a dále uložil povinnému zaplatit oprávněnému na nákladech řízení částku 1.963,50 Kč. K odvolání stěžovatele proti výroku o jeho nákladech rozhodl v záhlaví citovaným usnesením Krajský soud v Praze tak, že potvrdil usnesení soudu prvého stupně a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Toto rozhodnutí stěžovatel napadl ústavní stížností, ačkoliv konstatoval, že si je vědom současné rozhodovací praxe Ústavního soudu v otázce úhrady nákladů v případě exekucí zastavených pro nemajetnost povinných. K tomu uvedl, že ústavní stížnost podává pro vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků, aby byla splněna podmínka přijetí jeho stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva.

Stěžovatel proti předmětnému rozhodnutí uvedl námitky obdobné jako i v případech svých předchozích ústavních stížností. Namítl, že v případě zastavení exekuce pro nedostatek majetku znamená uložení povinnosti hradit náklady exekuce nemajetnému povinnému ve skutečnosti to, že náklady je nucen nést sám soudní exekutor. To je podle jeho názoru nepřípustné. Dále stěžovatel uplatňuje další obsáhlé námitky, a to zejména proti některým bodům stanovisku pléna Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS-st. 23/06, které založilo stávající rozhodovací praxi Ústavního soudu.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud konstatuje, že projednávanou problematikou se zabýval v již skončených řízeních týkajících se stěžovatele, vedených například pod

sp. zn. I. ÚS 78/07

,

II. ÚS 758/07

,

IV. ÚS 1179/07

, či

III. ÚS 1407/07

,

IV. ÚS 2803/07

či

IV. ÚS 3280/07

, přičemž argumentace stěžovatele byla shodná jako v projednávané věci, a to při současné shodě závěrů obecných soudů v jednotlivých řízeních.

Za dané situace nezbývá Ústavnímu soudu než opakovaně odkázat na komplexní úpravu problematiky ve stanovisku ze dne 12. září 2006, sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 (viz www.judikatura.cz), s níž je stěžovatel, jak sám uvedl, seznámen.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu