Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2650/07 ECLI:CZ:US:2008:4.US.2650.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against civil court ruling for lack of specific constitutional violation claims.

Numero d'incarto IV.ÚS 2650/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by J. K. against a Supreme Court decision confirming a lower court's ruling. The complainant alleged procedural violations and unfairness but failed to specify concrete infringements of his rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court determined the complaint was clearly unfounded because the lower courts acted within their authority and the decision was adequately reasoned.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu § 43 odst. 2 písm. a); Ústava ČR čl. 83, 87 odst. 1 písm. d); Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud stěžovatel nespecifikuje konkrétní porušení práv a obecné soudy nevykročily z mezí ústavně zaručených základních lidských práv.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal Charter of Fundamental Rights procedural fairness violation unspecified constitutional claims Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Listina základních práv a svobod čl. 10 odst. 2
Listina základních práv a svobod čl. 12 odst. 1, 3
Listina základních práv a svobod čl. 36 odst. 1, 2
Listina základních práv a svobod čl. 37 odst. 2, 3
Ústava České republiky čl. 90
Ústava České republiky čl. 81
Ústava České republiky čl. 91
Ústava České republiky čl. 83
Ústava České republiky čl. 87 odst. 1 písm. d)
§ 132 občanského soudního řádu
§ 157 odst. 2 občanského soudního řádu
§ 132 a § 157 odst. 2 občanského soudního řádu.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti J. K., zastoupeného JUDr. Josefem Marečkem, advokátem se sídlem v Týništi nad Orlicí, Mírové náměstí 232, směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. června 2007, č. j. 14 Cmo 512/2006-172, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí s odkazem na porušení jeho práv zaručených v čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 1, 3, čl. 36 odst. 1, 2 a čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 26. července 2006, č. j. 35 Cm 193/2001-127, zamítl žalobu stěžovatele o neplatnost vyloučení stěžovatele z řad členů Stavebního bytového družstva Náchod za závažné porušování členských povinností, provedené rozhodnutím představenstva žalovaného družstva ze dne 16. listopadu 2000, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") rozsudkem ze dne 13. června 2007, č. j. 14 Cmo 512/2006-172 (dále jen "napadené rozhodnutí"), rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Podle námitek stěžovatele uvedených v odůvodnění ústavní stížnosti je napadené rozhodnutí nesprávné a nespravedlivé, když v podstatě nedošlo k projednání věci samé, ač k tomu byly dány všechny podmínky. Způsobem rozhodnutí o stěžovatelově žalobě mělo dojít k porušení ústavních principů České republiky jako právního státu. Stěžovatel dále namítá porušení práv zaručených výše citovanými ustanoveními Listiny. V čem konkrétně mělo dojít k porušení práv stěžovatele, však stěžovatel blíže nespecifikuje, když se omezuje pouze na obecnou formulaci, podle které se odvolací soud nesprávným procesním postupem při projednávání stěžovatelova odvolání měl dostat do rozporu především s ust. § 132 a § 157 odst. 2 občanského soudního řádu. V souhrnu vytýkaných pochybení má být napadené rozhodnutí v rozporu s čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a shora citovanými ustanoveními Listiny.

Ústavní soud vzal v úvahu všechna stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Postup v soudním řízení je záležitostí obecných soudů.

Názor stěžovatele na rozhodování obecných soudů Ústavní soud nesdílí, když přezkoumal napadené rozhodnutí i postup odvolacího soudu předcházející jeho vydání a neshledal žádná pochybení. Ústavní soud též podotýká, že napadené rozhodnutí je naprosto dostatečně a správně odůvodněno. S ohledem na tyto skutečnosti napadeným rozhodnutím nemohlo dojít k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces. Porušení jiných ústavně zaručených práv stěžovatele Ústavní soud rovněž nezjistil.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu tedy nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu