Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 481/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.481.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding civil court's decision on litigation costs as procedurally unfounded.

Numero d'incarto I.ÚS 481/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against a district court's ruling on litigation costs. The applicant argued that denying cost reimbursement violated her rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms and cited previous Constitutional Court decisions regarding procedural excess. The court ruled that the Constitutional Court does not conduct a super-review of ordinary court decisions, including cost rulings, and found the lower court's application of the Civil Procedure Code to be properly reasoned and compliant with justice principles.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 99/1963 Coll., on the Civil Procedure Code; The Constitutional Court does not review ordinary court decisions on litigation costs unless they violate fundamental rights, and its decisions are not subject to super-review.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court jurisdiction litigation costs allocation super-review prohibition fundamental rights protection Civil Procedure Code procedural excess claim Charter of Fundamental Rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
Law No. 99/1963 Coll., on the Civil Procedure Code
Charter of Fundamental Rights and Freedoms

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B. T., zastoupené JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem Praha 5, Symfonická 1496/9, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 11. 2007, čj. 18 C 541/2006 - 43, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla zrušení shora uvedeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, ve výroku o nákladech řízení. Stěžovatelka tvrdí, že tímto rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny").

Z přiloženého rozsudku bylo zjištěno, že stěžovatelka se žalobou, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5, domáhala zaplacení částky 1 300,-- Kč jako náhrady škody za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem vůči žalované České republice - Ministerstvu práce a sociálních věcí. Obvodní soud pro Prahu 5 uložil žalované povinnost zaplatit stěžovatelce 865,-- Kč a rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), podle kterého, pokud měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Stěžovatelka polemizuje s tímto právním závěrem obvodního soudu, odkázala na nález Ústavního soudu,

sp. zn. III. ÚS 607/04

, a tvrdí, že v jejím případě došlo k procesnímu excesu, který má charakter extrémního rozporu s principy spravedlnosti. Dále argumentuje nálezem

sp. zn. IV. ÚS 1/04

a má za to, že nepřiznáním nákladů řízení v její věci došlo k porušení OSŘ a čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud konstatuje, že představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Úkolem Ústavního soudu je kontrola rozhodovací činnosti obecných soudů, ovšem pouze za situace, kdy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud tedy není v žádném případě soudem, který by zevrubně přezkoumával rozhodnutí obecných soudů, včetně rozhodnutí o nákladech řízení.

Po prostudování ústavní stížnosti a napadeného rozsudku Ústavní soud konstatuje, že se nejedná o takový případ, který byl řešen shora označenými nálezy. Není úkolem Ústavního soudu, jak se patrně domnívá stěžovatelka, provést superrevizi každého rozhodnutí, včetně části týkající se nákladů řízení, navíc za situace, kdy zákon proti takovému rozhodnutí nepovoluje opravný prostředek. Při rozhodnutí o nákladech řízení obvodní soud aplikoval ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ a své rozhodnutí řádně odůvodnil. Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat správnost výkladu citovaného ustanovení OSŘ, k čemuž ho stěžovatelka vybízí, ani přehodnocovat důvody, které vedly obvodní soud k rozhodnutí o nákladech řízení.

S ohledem na požadavky, které Ústavní soud klade na rozhodování obecných soudů obecně, tedy včetně rozhodnutí o nákladech řízení - soulad s principy spravedlnosti, řádné odůvodnění, absence libovůle apod., lze konstatovat, že srozumitelně a logicky odůvodněné rozhodnutí obvodního soudu všechny tyto požadavky splňuje. Ve zmíněném řízení tedy nedošlo k porušení žádného základního práva stěžovatelky a Ústavní soud nenachází žádný důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji, podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu