Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2334/07 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2334.07.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because constitutional review requires exhaustion of all administrative and judicial remedies first.

Numero d'incarto III.ÚS 2334/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Wind Technology spol. s r. o. against administrative decisions banning construction activities. The applicant argued for the annulment of a ban imposed by the Environmental Inspectorate and its confirmation by the Ministry of the Environment. The court determined the complaint was inadmissible because the applicant had not yet exhausted all available legal remedies, specifically a pending administrative lawsuit.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint administrative lawsuit procedural means inadmissible complaint legal protection administrative decision

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny formální předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 65 a násl. soudního řádu správního
V posuzované věci má stěžovatelka k dispozici další procesní prostředek k ochraně svých práv, jehož přípustnost není závislá na uvážení orgánu, který o něm rozhoduje, a to (v prvé řadě) žalobu ve smyslu § 65 a násl. soudního řádu správního (srov.
§ 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu
Protože nebyly stěžovatelkou uplatněny a ani Ústavním soudem zjištěny podmínky pro neodmítnutí ústavní stížnosti, zakotvené v ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustný návrh podle § 43 odst.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
2 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustný návrh podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2003 č. j. 7 A 28/2000-47
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2003 č. j. 7 A 28/2000-47, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ročník 2006, č.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky WIND TECHNOLOGY spol. s r. o., se sídlem Kamenický Šenov, Tyršova 593, zastoupené JUDr. Klárou Veselou - Samkovou, advokátkou v Praze 2, Španělská 6, proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 6. 9. 2007 č. j. 541/802/07/71/448 a rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Havlíčkův Brod, ze dne 7. 6. 2007 č. j. 46/OOP/0707998.32/07/HPP, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 14. 8. 2007, jež byla k výzvě Ústavního soudu doplněna podáním ze dne 21. 12. 2007, stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Havlíčkův Brod, ze dne 7. 6. 2007 č. j. 46/OOP/0707998.32/07/HPP, kterým byla stěžovatelce podle § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zakázána veškerá stavební činnost na pozemku v k. ú. Větrov u Krásného Lesa, a to až do doby pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody o udělení výjimky podle § 56 citovaného zákona; současně stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 6. 9. 2007 č. j. 541/802/07/71/448, kterým bylo citované rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno a odvolání stěžovatelky zamítnuto.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny formální předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

V posuzované věci má stěžovatelka k dispozici další procesní prostředek k ochraně svých práv, jehož přípustnost není závislá na uvážení orgánu, který o něm rozhoduje, a to (v prvé řadě) žalobu ve smyslu § 65 a násl. soudního řádu správního (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2003 č. j. 7 A 28/2000-47, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ročník 2006, č. 2, pod poř. č. 767, byť tehdy uvedený soud rozhodoval o žalobě podané před účinností soudního řádu správního). Téhož názoru byla zřejmě i stěžovatelka, neboť, jak plyne z jejího vyjádření ze dne 14. 1. 2008, které si Ústavní soud vyžádal, proti rozhodnutí odvolacího orgánu podala již zmíněnou žalobu s návrhem na zrušení i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, o níž do uvedeného data nebylo rozhodnuto.

Z těchto skutečností je patrno, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. (Pod pojmem vyčerpání, jak je uveden v citovaném ustanovení, nutno dle konstantní judikatury Ústavního soudu rozumět nejen řádné uplatnění procesního prostředku, ale i dosažení rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci o něm.)

Protože nebyly stěžovatelkou uplatněny a ani Ústavním soudem zjištěny podmínky pro neodmítnutí ústavní stížnosti, zakotvené v ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustný návrh podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. března 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu