Constitutional complaint dismissed for late filing after Supreme Court rejected appeal on costs.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the administrator of Moravia Bank due to procedural timeliness issues. The applicant argued for a violation of fair trial rights, but the Supreme Court had previously dismissed his appeal solely on the grounds that it was inadmissible regarding court costs. Consequently, the six-month deadline for the constitutional complaint began running from the lower appellate court's decision, not the Supreme Court's, rendering the filing untimely.
Regesto Legislator
Generato dall'IAAccording to § 72 of the Act on the Constitutional Court; the six-month period for filing a constitutional complaint commences from the service of the final procedural remedy, meaning a Supreme Court dismissal of an appeal on inadmissibility does not restart the clock, and a complaint filed after this period is inadmissible.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti ing. Pavla Bednaříka, správce konkurzní podstaty Moravia Banky, a. s. v likvidaci, se sídlem Palackého 133, Frýdek- Místek, zastoupeného Mgr. Denisou Belošovičovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Ostravě-Mariánských Horách, Novinářská 1113/3, proti výroku I. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 6. 2007 č. j. Cmo 146/2007-91 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2007 č. j. 22 Cm 6/2004-74, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení jeho práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a práva na právní pomoc, garantovaného čl. 37 odst. 2 Listiny, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.
Ústavní soud se dříve, než posoudil ústavní stížnost věcně, zabýval nejprve otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti návrhu. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a navazujícího § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS" nebo "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 72 odst. 3 tohoto zákona pak lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž uvedené ustanovení specifikuje, co se takovým prostředkem rozumí.
Stěžovatel podal dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a co do důvodu podle § 241a odst. 2 téhož zákona, tedy z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné podle žádného z ustanovení o. s. ř. a proto ho jako takové odmítl. Stěžovatel toto odmítavé rozhodnutí Nejvyššího soudu v ústavní stížnosti proto nenapadá a ústavní stížnost směřuje jen proti shora označeným rozhodnutím soudů prvního a druhého stupně.
Nejvyšším soudem odmítnuté stěžovatelovo dovolání, jímž se Nejvyšší soud nemohl zabývat z důvodu nepřípustnosti podání dovolání proti výroku o nákladech řízení, nebylo tedy Nejvyšším soudem odmítnuto z důvodů závisejících na jeho uvážení a nezaložilo tak počátek počítání lhůty pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu podle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. V posuzovaném případě tak lhůta k podání ústavní stížnosti začala stěžovateli běžet nikoliv od doručení usnesení dovolacího soudu (§ 72 odst. 4 ZÚS), ale již od doručení usnesení odvolacího soudu v měsíci červenci 2007 (§ 72 odst. 3 ZÚS). Ústavní stížnost ze dne 20. února 2008 tak byla stěžovatelem podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než podaný návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 2008
Michaela Židlická
soudce zpravodaj