Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 435/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.435.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to premature filing while appeal is pending.

Numero d'incarto IV.ÚS 435/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings without a hearing. The applicant had simultaneously filed an appeal to the Supreme Court, fearing restrictive interpretation of criminal procedure law. The Court ruled the complaint premature because the applicant believed the appeal could resolve the alleged rights violation, thereby violating the principle of subsidiarity and judicial hierarchy.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed prematurely while an ordinary extraordinary remedy is pending, as the applicant must first exhaust all available procedural means before seeking constitutional protection.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint premature filing subsidiarity principle extraordinary remedy judicial hierarchy procedural exhaustion inadmissible complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
§ 265 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
Důvodem souběhu je pak především obava z restriktivního výkladu ustanovení § 265 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, ze strany Nejvyššího soudu.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
S. against the Czech Republic, judgment of 8.11.2007

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti H. V., právně zastoupené advokátkou JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, Mojžíšova 17, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 4. 2007 sp. zn. 30 T 2/2005 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2007 sp. zn. 3 To 114/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 15. 2. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož stěžovatelka brojila proti výše citovanému rozsudku obecného soudu.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda má i další formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.

II. Z návrhu stěžovatelky je zřejmé, že souběžně s předmětnou ústavní stížností podala z důvodu opatrnosti též dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Důvodem souběhu je pak především obava z restriktivního výkladu ustanovení § 265 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, ze strany Nejvyššího soudu.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, neměl by Ústavní soud realizaci této pravomoci bránit tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán.

Z ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z výše uvedeného plyne, že stěžovatelka není před podáním ústavní stížnosti nucena podat dovolání. Jestliže však stěžovatelka této možnosti přesto využije, běh lhůty k podání ústavní stížnosti počíná až okamžikem doručení rozhodnutí dovolacího soudu, a to i ve vztahu k rozhodnutím, jež byla nepřípustným dovoláním napadena.

Ostatně i z toho, že stěžovatelka podala dovolání, lze usoudit, že se sama domnívá, že tvrzený zásah do jejích práv lze odstranit v rámci dovolacího řízení. Pokud by byla ústavní stížnost Ústavním soudem věcně posouzena dříve než o dovolání rozhodne Nejvyšší soud, mohlo by ze strany Ústavního soudu dojít k nepřípustnému zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů. Pokud by naopak Ústavní soud vyčkával, jak rozhodne Nejvyšší soud, zbytečně by prodlužoval délku svého řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání, k němuž ovšem, jak již bylo vyloženo, není důvod. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze takto předjímat a ústavní stížnost je tedy podána předčasně.

Aktuálně pak lze odkázat též na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci S. proti České republice ze dne 8. 11. 2007.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2008

Michaela Židlická

soudce zpravodaj