Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to pending extraordinary appeal violating subsidiarity principle.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by E. S. against lower court rulings regarding her right to a fair trial. The complainant argued that ordinary courts omitted evidence and violated procedural statutes, while simultaneously filing an extraordinary appeal under specific sections of the Code of Civil Procedure. The court ruled the complaint inadmissible because the complainant had not exhausted all available legal remedies, specifically the pending extraordinary appeal, thereby violating the principle of subsidiarity required for constitutional review.
Regesto Legislator
Generato dall'IAArt. 87 ust. 1 písm. d) Ústavy; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary legal remedies, including extraordinary appeals, before seeking constitutional protection.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti E. S., zastoupené JUDr. Petrou Musilovou, advokátkou v Brně, Kuřimská 42, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4.10.2007, sp.zn. 10 Co 249/2007, a proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 22.1.2007, čj. 16 C 383/2005-404, a o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí napadeného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech z 22.1.2007, čj. 16 C 383/2005-404, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť jimi mělo být zasaženo do jejího základního práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) zejména tím, že obecné soudy pominuly v řízení některé důkazy svědčící v její prospěch a jednaly tak v rozporu s ust. § 132, 153 a 157 o.s.ř. Zároveň navrhla, aby Ústavní soud odložil do svého rozhodnutí vykonatelnost napadeného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech z 22.1.2007, čj. 16 C 383/2005-404.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány zákonné podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.
Z ústavní stížnosti (str. 2), z přiložené kopie dovolání a z přípisu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14.1.2008 vyplývá, že stěžovatelka podala souběžně s ústavní stížností též dovolání směřující proti - touto ústavní stížností napadenému -rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4.10.2007, sp.zn. 10 Co 249/2007. Dovolání bylo podáno podle § 237 odst. 1 písm. c) a § 241a odst. 2 o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí podle stěžovatelky spočívá na nesprávném právním posouzení věci a má po právní stránce zásadní význam.
Ústavní stížnost není přípustná.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem.
Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze proto podat pouze tehdy, jestliže stěžovatel před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Jinak je ústavní stížnost nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
Jak bylo výše uvedeno, stěžovatelka podala dovolání, tedy mimořádný opravný prostředek ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Jestliže podala ústavní stížnost souběžně s takovýmto mimořádným prostředkem, a před obecnými soudy tedy probíhá příslušné řízení, v jehož rámci se může domáhat ochrany svých ústavně zaručených práv a svobod, není důvodu k tomu, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity a principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval. Není důvodu ani k tomu, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí orgánu, jenž o daném mimořádném prostředku rozhoduje; to proto, že stěžovatelka může podat ústavní stížnost až po doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, a to i proti předchozímu rozhodnutí o procesnímu prostředku k ochraně práva, které bylo dovoláním napadeno (srov. ust. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Proto Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný odmítl.
Akcesorický návrh, aby Ústavní soud odložil do svého rozhodnutí vykonatelnost napadeného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech z 22.1.2007, čj. 16 C 383/2005-404, sdílí osud podané ústavní stížnosti. Vzhledem k jejímu odmítnutí tedy Ústavní soud zvláštním výrokem o odmítnutí tohoto návrhu nerozhodoval.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2008
Vojen Güttler
soudce zpravodaj