Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 56/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.56.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming acquittal automatically mandates release from custody without legal basis.

Numero d'incarto IV.ÚS 56/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a defendant against the Regional Court's refusal to release her from custody immediately after acquittal. The defendant argued that acquittal automatically eliminates detention grounds, yet the court found no statutory obligation for judges to issue release orders upon acquittal. Consequently, the court ruled the appeal unfounded because it demanded the Constitutional Court order a judicial act outside the court's authority.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court lacks authority to order lower courts to perform acts not mandated by law, and acquittal does not automatically compel release from custody.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint acquittal release custody grounds judicial authority statutory obligation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Nezbylo proto, než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
čl. 8 Listiny základních práv a svobod
§ 72 odst. 1 tr. řádu
čl. 238 tr. řádu
čl. 308 tr. řádu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 24. ledna 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti I. Z., zastoupené JUDr. Jiřím Slezákem, advokátem, AK se sídlem Masarykova 37/39, 602 00 Brno, proti postupu Krajského soudu v Brně, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stručně formulovanou ústavní stížností domáhá se stěžovatelka přezkumu postupu Krajského soudu v Brně, jenž ji dne 4. 1. 2008 po vyhlášení rozsudku 39T 11/2007 nepropustil z vazby na svobodu, a to ačkoliv šlo o rozsudek, jímž byla zproštěna obžaloby. V tom shledává stěžovatelka porušení č. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť dle jejího názoru důsledkem zprošťujícího rozhodnutí je zánik vazebních důvodů.

Ústavní soud si vyžádal příslušný spis obecného soudu; z něho zjistil následující skutečnosti.

Usnesením ze dne 7. 12. 2007 (čl. 238) rozhodl Krajský soud v Brně, že se stěžovatelka (a obžalovaný P. L.) ponechávají ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu. Stěžovatelce bylo toto rozhodnutí doručeno dne 14. 12. 2007, jejímu obhájci dne 7. 1. 2008. Ze spisu není patrno, že by proti tomuto usnesení stěžovatelka brojila přípustným opravným prostředkem.

Podle protokolu o hlavním líčení konaném 4. 1. 2008 (čl. 270 až 279) vyhlásila předsedkyně senátu nalézacího soudu v jeho závěru rozsudek, jímž soud stěžovatelku a spoluobžalovaného P. L. zprostil obžaloby pro zánik trestnosti činu (v němž obžaloba spatřovala přípravu k trestnému činu vraždy); státní zástupce ihned po vyhlášení rozsudku podal proti němu (do protokolu) odvolání; obžalovaní se práva odvolání vzdali. Na to obhájce stěžovatelky podal za stěžovatelku žádost o propuštění z vazby. O této žádosti rozhodl soud v den jejího podání zamítavým usnesením (čl. 308), jež bylo doručeno stěžovatelce 9. 1. 2008; ze spisu se nepodává, že by bylo usnesení doručeno i jejímu obhájci a ani že by toto rozhodnutí napadla stěžovatelka stížností.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelka vychází ze zřetelně mylné představy, že při vyhlášení zprošťujícího rozsudku je zákonnou povinností soudu propustit obžalovaného na svobodu. Tento právní názor stěžovatelky nemá však oporu ani v ústavním ani v jednoduchém právu. Žádné zákonné ustanovení nepřikazuje obecnému soudu, aby vždy při přijetí a vyhlášení zprošťujícího rozsudku přijal a vyhlásil i usnesení o propuštění osoby zproštěné obžaloby z vazby. Zajisté propuštění z vazby v situaci takto naznačené bude spíše pravidlem než výjimkou, avšak nepoužití tohoto pravidla v konkrétní - nyní stěžovatelčině věci - nelze považovat bez dalšího za postup protiústavní.

Požadavek stěžovatelky, "aby Ústavní soud Krajskému soudu v Brně uložil povinnost rozhodnout o propuštění stěžovatelky z vazby", je proto nutno hodnotit jako zjevně neopodstatněný, neboť jím je vyžádováno, aby Ústavní soud přikázal obecnému soudu rozhodnout tak, jak jeho povinností není.

Nezbylo proto, než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Již v nálezu

IV. ÚS 269/05

[Sb.n.u., sv. 37, str. 630 (638))] uvedl Ústavní soud, že "sám není povolán k tomu, aby rozhodoval o propuštění stěžovatele z vazby na svobodu". V souvislosti se vším, co již bylo uvedeno, Ústavní soud připomíná, že tímto rozhodnutím nikterak není prejudikováno, jak bude dále obecnými soudy o vazbě stěžovatelky (jakož i spoluobžalovaného P. L.) rozhodováno. Stěžovatelce nutno přisvědčit, že z ustanovení § 72 odst. 1 tr. řádu plyne jednoznačná povinnost orgánů činných v trestním řízení ex offo (ale samozřejmě též na podkladě žádosti či stížnosti ve vazbě jsoucí osoby) zkoumat, zda důvody vazby ještě trvají nebo se nezměnily, přičemž aplikace nejen tohoto ustanovení trestního řádu má v rovině ústavní konsekvenci s ustanovením čl. 8 Listiny.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu