Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3085/07 ECLI:CZ:US:2008:4.US.3085.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding fair trial rights and evidence assessment.

Numero d'incarto IV.ÚS 3085/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing, finding it clearly unfounded under the relevant statute. The applicant argued that lower courts failed to properly assess evidence and ignore a request for witness testimony, violating fair trial rights. The Court rejected these claims by citing established precedent that it cannot re-evaluate factual findings or evidence assessments made by ordinary courts.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court is not empowered to re-evaluate factual findings or evidence assessments by ordinary courts and will dismiss complaints as clearly unfounded if they lack legal relevance.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint fair trial rights evidence assessment clearly unfounded ordinary courts

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 83 Ústavy ČR
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů.
čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 84/94
Constitutional Court dismisses complaint as lower courts correctly applied property law principles.
III. ÚS 166/95
Constitutional Court voids lower court ruling for failing to verify evidence on service date, violating fair trial principles.
II. ÚS 182/02
Constitutional Court dismisses appeal on payment order, ruling ordinary courts properly handled evidence and procedural rights.
II. ÚS 539/02
Constitutional Court dismisses appeal claiming restitution law applies to non-agricultural land via competence dispute.
I. ÚS 585/04
Constitutional Court dismisses appeal but finds unfair trial delay violated due process rights.
II. ÚS 283/06
Constitutional Court annuls lower court ruling on exequatur costs due to erroneous factual findings regarding service of writs.
II. ÚS 566/06
Constitutional Court annuls Supreme Court decision for procedural error in calculating appeal deadline. The Supreme Court miscalculated the deadline by relying on a wrong delivery receipt, violating the right to a fair trial. The Constitutional Court found the Supreme Court's error evident and violated the right to a fair trial. The Supreme Court miscalculated the deadline by relying on a wrong delivery receipt, violating the right to a fair trial. The Constitutional Court found the Supreme Court's error evident and violated the right to a fair trial.
IV. ÚS 570/03
Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to ignored evidence requests and judge recusal issues.
III. ÚS 501/04
Constitutional court quashes Supreme Court ruling for failure to verify hidden witness credibility under Art. 2(3) Constitution.
II. ÚS 418/03
Constitutional Court quashes criminal verdicts due to insufficient reasoning on evidence evaluation violating fair trial rights.
III. ÚS 177/04
Constitutional court quashes criminal verdict for using victim's statement read without consent.
I. ÚS 670/05
Constitutional Court voids lower court rulings for violating the prohibition of reformationis in peius and fair trial rights.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 15. ledna 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele M. Z., zastoupeného JUDr. Taťánou Hyndrichovou, advokátkou se sídlem Sušilova 1609/8, 796 01 Prostějov, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2007 č. j. 22 Cdo 3296/2006-97, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. května 2006 č. j. 19 Co 174/2005-84 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 4. listopadu 2004 č. j. 6 C 396/2002-66, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že se jimi cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces plynoucím z čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. K porušení označeného práva mělo dojít dle stručné argumentace stěžovatele tím, že v jeho občanskoprávní věci došlo k nedostatečnému zjištění skutkového stavu, a to především vedle nesprávného hodnocení důkazů nevyhověním důkaznímu návrhu na výslech dalších svědků. Na základě toho se domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z dnes již ustálené judikatury se podává, že Ústavní soud se necítí být, to z důvodu ex constitutione daných mezemi ústavněprávního přezkumu [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů. Jak se podává z obsahu rozhodnutí obecných soudů, námitky stěžovatele v kontextu jejich odůvodnění ústavněprávní konsekvence nezakládají. Myšlenkové úvahy soudů k důkazní situaci se připínající totiž prvky svévole jednak ani co do hodnocení důkazů nevykazují (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 84/94

,

III. ÚS 166/95

,

II. ÚS 182/02

,

II. ÚS 539/02

,

I. ÚS 585/04

,

II. ÚS 283/06

,

II. ÚS 566/06

a další), jednak jim nelze přiřknout důvodnost ani co do nevyhovění návrhu na provedení důkazů výslechem dalších svědků (srov. nálezy

sp. zn. IV. ÚS 570/03

,

III. ÚS 501/04

,

II. ÚS 418/03

,

III. ÚS 177/04

,

I. ÚS 670/05

a další). Usnesení Nejvyššího soudu stran odůvodnění, proč nebylo shledáno, že by šlo o rozhodnutí (odvolacího soudu) ve věci samé po právní stránce zásadního významu, potom rozpor s ústavně zaručenými základními právy stěžovatele rovněž nezakládá; konečně tato ústavní nesouladnost ani ve vztahu k jeho rozhodovacím důvodům v žádných konkrétnostech stěžovatelem tvrzena nebyla.

Pakliže z vlastního obsahu tvrzení stěžovatele postrádajícího ústavněprávní relevanci ve spojení s judikaturou příkladmo vyjmenovanou vyplývá zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, bylo o návrhu rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu