Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to refusal of expert witness evidence.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against lower court rulings ordering payment. The applicant argued that general courts improperly evaluated evidence and refused an expert witness request, violating fair trial rights. The court held that it does not re-evaluate factual findings unless they represent an extreme excess, which was not present here.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court does not re-evaluate evidence assessed by ordinary courts unless an extreme excess exists in the reasoning connecting evidence to factual findings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. ledna 2008 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatelky WIKY, spol. s r. o., IČ: 42293596, se sídlem Svatoborská 395, 697 01 Kyjov, zastoupené JUDr. Romanem Schneiderem, advokátem se sídlem Lipová 13, 602 00 Brno, adresa kanceláře: Moravské nám. 4, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. října 2007 č. j. 4 Cmo 195/2007-246 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. prosince 2006 č. j. 41 Cm 183/2002-213, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
V záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Olomouci tamtéž označený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalobci, takto vedlejšímu účastníkovi v řízení před Ústavním soudem, částku ve výši 917.032,30 Kč s přesně specifikovanými úroky z prodlení a dále rozhodnuto o nákladech řízení.
Tato rozhodnutí napadl stěžovatel formálně bezvadnou ústavní stížností s tvrzením, že jimi došlo k porušení ústavních kautel zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR. Mělo se tak stát dle jeho názoru nesprávným hodnocením důkazů obecnými soudy (listin a svědeckých výpovědí), jakož i neodůvodněním nevyhovění návrhu stěžovatele na provedení důkazu, tj. návrhu na ustanovení znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, důsledkem čehož posléze bylo neprokázání jím tvrzeného započtení závazků (pohledávek).
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Dle ustálené judikatury Ústavní soud nepřehodnocuje dokazování provedené obecnými soudy. Tato maxima nalézá svého uplatnění potud, pokud nejde o extrémní exces při realizaci důkazního procesu spočívající v racionálně neobhajitelném úsudku obecných soudů o relaci mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními (srov. kupř. nálezy
sp. zn. III. ÚS 84/94
,
III. ÚS 166/95
,
II. ÚS 182/02
,
II. ÚS 539/02
,
I. ÚS 585/04
,
II. ÚS 283/06
,
II. ÚS 566/06
a další).
V posuzovaném případě stěžovatele tento exces shledán nebyl, když obecnými soudy vyvozená skutková zjištění z argumentačního pole, jež provedené důkazy nabízejí, jakkoli nevykračují. Odvolací soud potom konstatoval, že se soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádal s důvody, které jej vedly k tomu, že nebyly provedeny důkazy účetnictvím žalobce, přičemž dodal, že "tutéž argumentaci pak lze vztáhnout k důkazu znaleckým posudkem z oboru účetnictví". Nemá tak stěžovatelem tvrzená absence reakce na jeho důkazní návrh z pohledu postulátu dostatečného odůvodnění povahu opomenutého důkazu, zakládajícího (zpravidla) dotčení v právu na spravedlivý proces (srov. nálezy
sp. zn. IV. ÚS 570/03
,
III. ÚS 501/04
,
II. ÚS 418/03
,
III. ÚS 177/04
,
I. ÚS 670/05
a další).
Ústavní soud tudíž námitkám stěžovatele nepřisvědčil, což se promítlo v tom, že bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2008
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu