Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2946/07 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2946.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded and inadmissible for not targeting final remedy.

Numero d'incarto III.ÚS 2946/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant R. M. against the Supreme Administrative Court's decision. The applicant argued that the lower court used an unconstitutional restrictive interpretation of tax assessments, but the Supreme Administrative Court had already fully addressed all objections in its judgment. The court dismissed the complaint as obviously unfounded and declared the portion targeting lower court decisions inadmissible because it did not challenge the final legal remedy available.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected if the Senate finds it obviously unfounded, and a complaint is inadmissible if it does not target the final procedural remedy provided by law.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint rejection obviously unfounded standard inadmissible procedural remedy tax assessment review Supreme Administrative Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 72 odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 8. ledna 2008 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele R. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Hruškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Arbesovo nám. 257/7, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. července 2007 č. j. 8 Afs 21/2007-60, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že se rozsudkem Nejvyššího správního soudu cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1, 2, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že se jmenovaný soud nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými v kasační stížnosti na postup a rozhodnutí příslušného Městského soudu v Praze, ale ztotožnil se s napadenými rozsudky s tím, že označené výměry daně jsou platné a že dodatečné vyměření daňové povinnosti podle pomůcek bylo provedeno v souladu se zákonem. Sám však vyslovil přesvědčení, že uvedené daňové výměry platné nejsou a kasační soud při svém rozhodování v předmětné věci použil ústavně nepřípustný restriktivní výklad. Vzhledem k tomu, že tyto námitky měl proti všem rozsudkům Městského soudu v Praze, které Nejvyšší správní soud spojil ke společnému projednání, a také proti rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu a platebním výměrům Finančního úřadu pro Prahu 10, navrhl, aby Ústavní soud zrušil nejen stížností napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu a rozsudky, které byly společně přezkoumány, ale také všechna citovaná rozhodnutí finančních orgánů.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku ze dne 31. 7. 2007 č. j. 8 Afs 21/2007-60, kterým Nejvyšší správní soud po přezkoumání všech uplatněných námitek zamítl kasační stížnost žalobce proti označeným rozsudkům Městského soudu v Praze, spojeným ke společnému projednání a rozhodnutí, zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. V odůvodnění rozhodnutí pak, za použití a výkladu příslušných ustanovení zák. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i zák. č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s poukazem na svou judikaturu a judikaturu Ústavního soudu, se Nejvyšší správní soud s těmito námitkami plně vypořádal a na toto odůvodnění proto lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti označenému rozsudku Nejvyššího správního soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Pokud jde o ústavní stížnost napadající v podání citovaná rozhodnutí Městského soudu v Praze a příslušných finančních orgánů, jde o stížnost nepřípustnou, která nesměřuje proti poslednímu procesnímu prostředku, jenž zákon k ochraně tvrzených práv stěžovateli poskytuje a který také stěžovatel podanou kasační stížností využil [§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu