Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2887/07 ECLI:CZ:US:2008:1.US.2887.07.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible because interim ruling lacks finality and requires no reasoning.

Numero d'incarto I.ÚS 2887/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Grupo Antolin Bohemia against a municipal court's refusal to grant a stay of proceedings. The company argued that the lack of reasoning in the interim ruling violated fair trial rights and caused irreparable economic harm. The court held that such interim decisions are procedural and temporary, meaning they do not require justification and cannot be the subject of constitutional review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 55 odst. 4 s. ř. s.: Constitutional complaints are inadmissible against interim procedural rulings that lack finality, do not end proceedings, and therefore do not require reasoning.

Parole chiave

Generato dall'IA
interim ruling inadmissibility constitutional complaint rejection procedural finality requirement reasoning obligation absence fair trial violation claim

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 73 odst. 3, 4 s. ř. s.
§ 73 odst. 3, 4 s. ř. s.).
§ 55 odst. 4 s. ř. s.
Nadto podle § 55 odst. 4 s. ř. s. usnesení o nepřiznání odkladného účinku správní žalobě, tj.
§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.
uvedla, že podle poučení městského soudu není proti jeho usnesení přípustná kasační stížnost podle § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. Zmíněné usnesení neobsahuje odůvodnění, proto nelze zjistit, jakou úvahou se soud při svém rozhodování řídil.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a. s., se sídlem Chrastava, U Nisy 108, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2007, čj. 8 Ca 137/2007 - 56, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti navrhla zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž nebyl přiznán odkladný účinek její žalobě proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 23. 4. 2007, čj. 541/139/07/11/203, pro porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V ústavní stížnosti stěžovatelka mj. uvedla, že podle poučení městského soudu není proti jeho usnesení přípustná kasační stížnost podle § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. Zmíněné usnesení neobsahuje odůvodnění, proto nelze zjistit, jakou úvahou se soud při svém rozhodování řídil. Nepřiznání odkladného účinku správní žalobě může způsobit negativní ekonomické dopady na podnikání stěžovatelky v České republice a v podstatě znamená její "nevratnou ekonomickou likvidaci".

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

K povaze rozhodnutí správního soudu o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku správní žalobě je nutno v řízení o ústavní stížnosti přistupovat tak, že jde o rozhodnutí zatímní povahy, které může být v průběhu řízení nebo po jeho skončení změněno či zrušeno (srov. § 73 odst. 3, 4 s. ř. s.). Posuzovaná ústavní stížnost tedy brojí proti rozhodnutí ve věci, ve které řízení před obecnými soudy nebylo dosud pravomocně skončeno (srov. přiměřeně usnesení

sp. zn. III. ÚS 119/98

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, str. 489).

Je tedy nepochybné, že v projednávané věci ústavní stížnost nesměřuje proti rozhodnutí ve věci samé, ale proti rozhodnutí, které je svou povahou dočasné, které má pouze omezené trvání a není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Jedná se toliko o procesní rozhodnutí, které bylo vydáno jakožto dílčí opatření v rámci řízení, jehož účel a smysl je jen procesní. Nejedná se tedy o "konečné rozhodnutí", jež by bylo procesními prostředky už nenapravitelné. Nadto podle § 55 odst. 4 s. ř. s. usnesení o nepřiznání odkladného účinku správní žalobě, tj. usnesení, kterým se řízení nekončí a ani se jím neukládá nikomu žádná povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění. Z toho logicky vyplývá, že takovéto rozhodnutí nelze z věcného hlediska vůbec přezkoumávat. Tento závěr potvrzuje rovněž § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s., podle kterého není kasační stížnost přípustná proti rozhodnutí, které je svou povahou dočasné.

Na základě shora uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost, mimo ústavní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. ledna 2008

František Duchoň

soudce Ústavního soudu