Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary court remedies for damages.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by J. Ch. and M. Ch. as inadmissible. The plaintiffs had not exhausted their ordinary legal remedies, specifically failing to file a damages claim at the general court within the required six-month period after the Ministry of Justice's decision. The court ruled that since an effective alternative remedy existed and was not yet utilized, the constitutional complaint could not be considered for substantive review.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon o Ústavním soudu § 72 odst. 3; § 75 odst. 1: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, unless the extraordinary remedy is rejected by the deciding organ on grounds of its discretion.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. Ch. a M. Ch., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížnost, která nesplňuje základní náležitosti návrhu dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") byla doručena Ústavnímu soudu dne 10. 12. 2007 a vyplývá z ní, že stěžovatelé kromě jiného napadají stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 29. 8. 2007, č. j. 694/2007-ODSK-ODSK/8. Uvedeným stanoviskem byl konstatován nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv ministerstvo připustilo průtahy v soudním řízení o konkursu, nepřiznalo stěžovatelům přiměřené zadostiučinění jako náhradu nemateriální újmy.
Dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda.
Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
V dané věci stěžovatelé uplatnili nárok na náhradu škody za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který však ministerstvo spravedlnosti ani zčásti neuspokojilo. V takovém případě mají stěžovatelé možnost postupovat dle ust. § 15 odst. 2 cit. zákona, to znamená domáhat se náhrady škody u soudu. Jediná podmínka, kterou zákon uplatnění nároku u soudu podmiňuje, totiž uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne uplatnění nároku u ministerstva, je v případě stěžovatelů splněna. Je však třeba stěžovatele upozornit na skutečnost, že návrh ve smyslu zákona je nutno uplatnit u příslušného obecného soudu, nikoli u soudu Ústavního, jak to učinili nyní.
Z uvedeného vyplývá, že stěžovatelé mají k dispozici další efektivní prostředek k ochraně svého práva, a vzhledem k tomu, že jej dosud nevyčerpali, je nutno nahlížet na jejich ústavní stížnost jako na nepřípustnou. Z tohoto důvodu proto Ústavnímu soudu nezbylo než podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout.
Vzhledem k důvodům odmítnutí ústavní stížnosti Ústavní soud již nevyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, které by jinak činily jejich ústavní stížnost věcného projednání neschopnou.
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2007
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj