Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2821/07 ECLI:CZ:US:2007:1.US.2821.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as premature because lower court proceedings were not exhausted.

Numero d'incarto I.ÚS 2821/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a defendant against a higher court's decision to remand a case. The defendant argued that the lack of specified subjective elements in the indictment violated his rights under the Charter of Fundamental Rights and the Constitution. The court ruled the complaint inadmissible because the defendant requested a new ruling without waiting for the lower court to issue a new decision after the remand.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; The constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all other legal remedies provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint exhaustion of remedies premature filing remand of case subsidiarity principle legal remedies procedural admissibility

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 259 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním
čl. 8 Listiny základních práv a svobod
Stěžovatel má za to, že uvedeným způsobem bylo zasaženo do jeho práv garantovaných čl. 8 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl.
čl. 90 Ústavy České republiky
8 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").
zákon č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. N., zastoupeného JUDr. Václavem Petráskem, advokátem, se sídlem Sýkoří 158, 763 16 Lukoveček, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 4 To 36/2007, za účasti Vrchního soudu v Olomouci jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 31. 10. 2007, stěžovatel napadl usnesení Vrchního soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud") ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 4 To 36/2007 (dále jen "usnesení vrchního soudu"), kterým byl ke stěžovatelovu odvolání a zároveň i k odvolání Krajského státního zastupitelství v Brně podanému v neprospěch obviněného zrušen rozsudek soudu prvého stupně a věc mu byla podle § 259 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád") vrácena.

Stěžovatel za prvé namítá, že vrchní soud se nedostatečně věnoval jedné z jeho výhrad. Za druhé tvrdí, že pokud shledal, že ve sdělení obvinění, obžalobě, ani rozsudku soudu prvého stupně nebyla náležitě specifikována subjektivní stránka jednání obžalovaného, nemohl rozhodnout jinak, než vrácením věci do stádia přípravného řízení. V takovém případě totiž vůči obžalovanému vůbec nenastaly právní účinky sdělení obvinění.

Stěžovatel má za to, že uvedeným způsobem bylo zasaženo do jeho práv garantovaných čl. 8 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). Navrhuje zrušit napadené rozhodnutí ve výroku o vrácení věci soudu prvého stupně.

II. Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je přitom její subsidiarita. Ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, kdy již nelze k ochraně práva využít jiné prostředky.

Stěžovatel žádá zrušit rozhodnutí soudu vyššího stupně, aniž by vyčkal nového rozhodnutí soudu nižšího stupně, jehož původní rozhodnutí bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Jeho návrh je s ohledem na to nutno hodnotit jako předčasný. Všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, nebyly před podáním ústavní stížnosti vyčerpány.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2007

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj