Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2940/07 ECLI:CZ:US:2007:2.US.2940.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal when recusal judge self-excludes due to potential bias concerns.

Numero d'incarto II.ÚS 2940/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint against the recusal of a judge. The recusal judge, Ms. Wagnerová, voluntarily withdrew from the case citing a prior meeting with a third party involved in the underlying dispute. The Court upheld this self-exclusion as legally sufficient to satisfy the statutory requirements for recusal under the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 37 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.: A judge may voluntarily withdraw from a case if they feel biased, and such withdrawal is valid if properly reasoned.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional_recusal voluntary_recusal judge_bias Constitutional_Court_Act self_exclusion procedural_recusal third_party_contact

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 37 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 37 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), prohlášení, že s ohledem na svůj poměr k věci by mohla být ze strany třetích osob vnímána jako podjatá.
§ 38 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 20. listopadu 2007 v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. A. M., zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 25, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2007, sp. zn. 7 Tdo 813/2007, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2006, sp. zn. 6 To 57/2006, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2001, sp. zn. 3 T 14/99, takto:

Soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová se vylučuje z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti v záhlaví tohoto usnesení uvedené.

Odůvodnění:

Stěžovatelka ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 11. 2007 napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s návrhem na jejich zrušení. Ústavní stížnost byla podle platného rozvrhu práce přidělena Elišce Wagnerové jako soudkyni zpravodajce.

Eliška Wagnerová učinila podle ust. § 37 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), prohlášení, že s ohledem na svůj poměr k věci by mohla být ze strany třetích osob vnímána jako podjatá. Své prohlášení odůvodnila tím, že v lednu 2003 ji navštívil dr. V. Š., který ji informoval o svých problémech týkajících se společnosti CONSUS IF, a. s. (pozn.: podle ústavní stížnosti jde o poškozený subjekt).

Podle ust. § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je z projednání a rozhodování věci vyloučen soudce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ust. § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může soudce prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý, přičemž toto své prohlášení odůvodní.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti jsou v daném případě splněny podmínky vyloučení Elišky Wagnerové z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti, a proto rozhodl první senát Ústavního soudu podle ust. § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. listopadu 2007

Vojen Güttler

předseda senátu