Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies; applicant failed to use appeal to Supreme Court.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible due to non-exhaustion of legal remedies. The applicant alleged violations of fundamental rights regarding hidden witnesses and classification as a dangerous recidivist but failed to file an appeal to the Supreme Court as required by law. The court held that since the applicant did not utilize available procedural avenues, the constitutional complaint was procedurally barred under the Constitutional Court Act.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, unless the extraordinary remedy is rejected by the deciding organ on grounds within its discretion.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného JUDr. Jitkou Fišerovou, advokátkou v Plzni, U Zvonu 11, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. června 2007, sp. zn. 9 To 58/2007, a rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. prosince 2006, čj. 9 T 98/2004-942, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se dovolává ochrany před Ústavním soudem proti shora uvedeným rozhodnutím, když tvrdí porušení čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel dle zjištění Ústavního soudu (č. l. 7 spisu Ústavního soudu) nepodal proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě dovolání k Nejvyššímu soudu.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Podle ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel mohl z důvodů uvedených v ústavní stížnosti (jednak ústavní vady trestního řízení, spočívající zejména v použití utajených svědků, jednak právní kvalifikace jako zvlášť nebezpečného recidivisty) podat dovolání k Nejvyššímu soudu podle § 265b tr. ř., přičemž této možnosti nevyužil; takovéto dovolání nemohl Nejvyšší soud odmítnout z důvodů závisejících na jeho uvážení. Ústavní soud neshledal důvody podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, resp. stěžovatel je ani netvrdil. Ústavní soud proto došel k názoru, že ústavní stížnost je nepřípustná, a podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2007
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu