Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies as further appeal remains available.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the Czech Republic's constitutional complaint against a Supreme Court decision that annulled a lower court judgment. The applicant argued violations of fundamental rights, but the Court found the complaint inadmissible because the case had not yet reached the final procedural stage. Since the Supreme Court had returned the case for further proceedings, the applicant could still exercise the right of appeal, making the constitutional remedy premature.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4; § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law, except for extraordinary remedies that may be rejected by the deciding organ.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 14. listopadu 2007 ve věci navrhovatele Česká republiky - Finační úřad v Dobrušce, se sídlem Dobruška, Šubertovo nám. 53, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 8. 2007 č. j. 13 Cmo 120/2007-236, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 2006 č. j. 45 Cm 66/2002-212. Uvedl, že dle jeho přesvědčení byla napadeným rozhodnutím porušena práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je však nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4, § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížnosti a usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 13 Cmo 120/2007-236 bylo zjištěno, že jmenovaný soud ve věci stěžovatele a k odvolání žalobce zrušil rozsudek ze dne 21. 12. 2006 č. j. 45 Cm 66/2002-212 a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.
S ohledem na tato zjištění nutno konstatovat, že v řízení o existenci pohledávky státu, zahájeném na návrh žalobce Ing. P. T. proti stěžovateli, byl výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušen, a proto ústavní stížnost, která nesměřuje proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, jenž zákon stěžovateli k ochraně tvrzeného práva poskytuje, je ústavní stížností nepřípustnou - po rozhodnutí soudu, kterému byla věc k dalšímu řízení Vrchním soudem v Praze vrácena, lze odvoláním další procesní prostředek ještě uplatnit.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2007
Pavel Holländer
soudce zpravodaj