Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 88/07 ECLI:CZ:US:2007:4.US.88.07.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for late filing and failure to exhaust legal remedies. The Constitutional Court rejected the complaint as inadmissible. The court ruled that the complaint was filed late and the applicant failed to exhaust all legal remedies. The court dismissed the complaint because it was filed late and remedies were not exhausted. The court held the complaint inadmissible due to procedural violations. The court found the complaint inadmissible for procedural reasons. The court rejected the complaint on procedural grounds. The court dismissed the complaint for procedural defects. The court ruled the complaint inadmissible due to procedural errors. The court found the complaint procedurally flawed and inadmissible.

Numero d'incarto IV.ÚS 88/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint as inadmissible due to procedural violations. The applicant filed the complaint late, missing the 60-day deadline after receiving the final court decision, and failed to exhaust the legal remedy of leave for appeal within the prescribed time limit. Consequently, the court determined that all statutory conditions for admissibility were not met, rendering the complaint procedurally invalid.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed outside the statutory time limit or if the applicant has not exhausted all legal remedies provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility exhaustion of legal remedies statutory time limit violation procedural inadmissibility Czech Constitutional Court legal remedy exhaustion procedural defect dismissal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 240 odst. 1 věta první o. s. ř.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. M., zastoupeného JUDr. Lenkou Vančatovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Slezská 19, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2006, č. j. 23 Co 335/2006-108 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 4. 2006, č. j. 28 C 111/2003-90, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 1. 2007 podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Stěžovatel namítal, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a do práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny.

Z podané ústavní stížnosti, přiložených příloh a vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 28 C 111/2003 (dále jen "soudní spis") Ústavní soud zjistil, že žalobkyně Ing. E. V. a M. B. (dále jen "žalobkyně") se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 7. 3. 2003 domáhaly přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu č. 4 situovaného v Praze 4, Na Jezerce 16, který jako nájemce užíval stěžovatel. Obvodní soud rozsudkem ze dne 7. 3. 2005, č. j. 28 C 111/2003-52, žalobu zamítl. Na základě podaného odvolání žalobkyň Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 21. 9. 2005, č. j. 23 Co 313/2005-72, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Obvodní soud znovu rozhodl rozsudkem ze dne 13. 4. 2006, č. j. 28 C 111/2003-90 tak, že k výpovědi z nájmu přivolil a stěžovateli uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyním do 15 dnů po zajištění přístřeší. Stěžovatel proti tomuto rozsudku podal odvolání. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 9. 2006, č. j. 23 Co 335/2006-108, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil.

Stěžovatel dne 10. 1. 2007 napadl rozsudek odvolacího soudu dovoláním, které doručil přímo Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud dovolání k dalšímu opatření postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 4, který usnesením ze dne 2. 2. 2007, č. j. 28 C 111/2003-115, podané dovolání odmítl z důvodu, že bylo podáno po uplynutí dvouměsíční dovolací lhůty (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Stěžovatel podal proti vydanému usnesení odvolání, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 3. 2007, č. j. 23 Co 100/2007-121, potvrdil.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní soud z doručenky založené v soudním spise u č. listu 109 zjistil, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2006, č. j. 23 Co 335/2006-108, byl stěžovateli, resp. jeho právní zástupkyni JUDr. Lence Kulhavé, doručen dne 6. 11. 2006. V daném případě je zcela evidentní, že ústavní stížnost, která byla, pokud se týká napadených rozhodnutí, podána k poštovní přepravě až dne 8. 1. 2007, podána stěžovatelem opožděně, neboť lhůta k jejímu podání uplynula v pátek dne 5. 1. 2007.

Ústavní soud dále konstatuje, že ústavní stížnost je podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Za situace, kdy stěžovatel dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2006, č. j. 23 Co 335/2006-108, jehož přípustnost opíral o ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., podal po lhůtě k tomu určené ustanovením § 240 odst. l věta prvá o. s. ř., neumožnil, aby mohl dovolací soud napadený rozsudek z hlediska jeho správnosti přezkoumat. Tím způsobil, že v jeho právní věci nebyly vyčerpány všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jak to má na mysli ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Soudkyni zpravodajce proto nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání a podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2007

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka