Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 49/93 ECLI:CZ:US:1993:3.US.49.93.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses request to annul nationalization decree as invalid administrative act under new constitutional law.

Numero d'incarto III.ÚS 49/93
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's request to annul the 1945 industrial minister's decree regarding nationalization. The applicant argued the decree violated the 1945 presidential decree, but the court determined the contested act was a binding administrative decision rather than a legislative rule. Consequently, the filing was treated as a constitutional complaint which was inadmissible because the required procedural conditions for such complaints were not met prior to the new law's effective date.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 64a, § 72, § 145 of the Constitution Act; The contested administrative act constitutes a binding decision, not a legislative rule, and the constitutional complaint is inadmissible if the statutory time limit for filing expired before the new law's entry into force.

Parole chiave

Generato dall'IA
nationalization decree constitutional complaint administrative decision legislative rule procedural admissibility Constitutional Court 1945 presidential decree

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 1 odst. 1 bod 6 dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb.
§ 1 odst. 4 dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb.
§ 64a násl. zák. č. 182/1993 Sb.
§ 72 a násl. zák. č. 182/1993 Sb.
§ 64 zák. č. 182/1993 Sb.
V případě, pokud by šlo o návrh na zrušení právního předpisu, byl by takový návrh podle § 64 zák. č. 182/1993 Sb., podán neoprávněným subjektem, což je důvod jeho odmítnutí podle § 43 odst.
§ 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb.
182/1993 Sb., podán neoprávněným subjektem, což je důvod jeho odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
§ 145 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.
§ 55 zák. č. 491/1991 Sb.
lednem 1993 toliko v případech, jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu ČSFR stanovená v § 55 zák. č. 491/1991 Sb., započala po 2.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud české republiky rozhodl ve věci navrhovatele M.S., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem podaným Ústavnímu soudu ČR se navrhovatelka domáhá zrušení vyhlášky ministra průmyslu č.173/1945 Ú.I., kterou byla zestátněna P., a nástroje S. a spol. v H. Navrhovatelka důvodí rozporem cit. vyhlášky s ustanovením § 1 odst.1 bodem 6 dekretu prezidenta republiky č.100/1945 Sb.

Při posouzení návrhu je nutno především určit právní povahu napadnuté vyhlášky ministra průmyslu, tj., zdali jde o právní předpis nebo pravomocné rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci, a v závislosti od toho zdali je nutno podání posuzovat jako návrh na zrušení právního předpisu (§ 64a násl. zák.č.182/1993 Sb.) nebo jako ústavní stížnost (§ 72 a násl. cit. zákona).

V případě, pokud by šlo o návrh na zrušení právního předpisu, byl by takový návrh podle § 64 zák. č. 182/1993 Sb., podán neoprávněným subjektem, což je důvod jeho odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb.

Podle ustanovení § 1 odst.4 dekretu prezidenta republiky č.100/1945 Sb.: "Ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě a v Úradnom věstníku, které podniky byly tímto dekretem znárodně¬ny.", přičemž podle § 1 odst.l cit. dekretu prezidenta republiky se dále určené podniky zestátňuji "dnem vyhlášení tohoto dekretu". Především z ustanovení způsobu doručení vyhlášky podle § 1 odst.4 cit. dekretu prezidenta republiky nutno dovodit, že jde o akt aplikace práva (a contrario platí, že právní předpisy se nedoručují, ale pu¬blikuji), čili o pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci. Z uvedeného vyplývá, že podání navrhovatelky nutno posuzovat jako ústavní stížnost podle čl.87 odst.l písm. d) Ústavy ČR.

Podle § 145 odst.l zák.č.182/1993 Sb. lze k Ústavnímu soudu ČR podat ústavní stížnost proti zásahu orgánu veřejné moci ČR nebo ČSFR k němuž došlo před 1. lednem 1993 toliko v případech, jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu ČSFR stanovená v § 55 zák. č. 491/1991 Sb., započala po 2. listopadu 1992. Protože v daném případě tato podmínka splněna není, z uvedeného vyplvá, že ani institut ústavní stížnosti neumožňuje Ústavnímu soudu ČR zkoumat ústavnost a zákonnost vyhl. č. 173/1945 Ú.1., přičemž je naplněn důvod odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 1 písm. B) zák. č. 182/1993 Sb.

Poučení: Proti tomuto rozhodnuti není odvolání přípustné.

JUDr. Pavel Hollander

soudce zpravodaj

V Brně dne 19.10.1993