Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of legal remedies due to pending cassation appeal.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the applicant had not exhausted all available legal remedies. The applicant filed a cassation appeal against the Regional Court's judgment, which was subsequently rejected by the Supreme Administrative Court. The Court ruled that since the cassation appeal was admissible and still pending, the applicant failed to meet the statutory requirement of exhausting procedural means before seeking constitutional review.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies provided by law for the protection of their rights, specifically when a cassation appeal is pending or has been filed.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Václavem Sedlářem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 2.10.2000, č.j. 9302/99/FŘ/120, a proti rozhodnutí Finančního úřadu v Uherském Brodě ze dne 9.9.1999, č. j. FÚ 47342/99/338920/7038,
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 19.9.2005 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Ústavní soud v dané věci zjistil, že stěžovatel podal proti napadanému rozsudku Krajského soudu v Brně u tohoto soudu dne 3.8.2005 kasační stížnost, proto bylo řízení před Ústavním soudem podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., přerušeno, neboť je nežádoucí, aby stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumával příslušný orgán veřejné moci (Nejvyšší správní soud) a zároveň i Ústavní soud.
Nejvyšší správní soud o kasační stížnosi stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, rozhodl rozsudkem ze dne 3. 5. 2007, č. j. 7 Afs 34/2006-49, tak, že kasační stížnost zamítl.
Ústavní soud zjistil, že v době, kdy bylo řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, a jemu předcházejícím správním rozhodnutím shora uvedeným usnesením Ústavního soudu přerušeno, podal stěžovatel dne 16. 8. 2007 novou ústavní stížnost, a to proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2007, č. j. 7 Afs 34/2006-49, tedy proti rozsudku, kterým bylo rozhodováno o kasační stížnosti stěžovatele proti rozhodnutí napadenému ústavní stížností v projednávané právní věci.
Před tím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je soudce zpravodaj povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Vzhledem ke skutečnosti, že Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, zamítl, je zřejmé, že kasační stížnost byla přípustná a stěžovatel v době podání ústavní stížnosti nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Nevyčerpání procesního prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, zakládá z hlediska zákonných podmínek nepřípustnost ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Za procesní situace, kdy stěžovatel podal proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2007, č. j. 7 Afs 34/2006-49, ústavní stížnost, má však možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu řízení o této ústavní stížnosti v řízení vedeném u Ústavního soudu pod
sp. zn. IV. ÚS 2155/07
.
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. října 2007
JUDr. Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj