Constitutional complaint dismissed as untimely because appeal was not rejected on discretionary grounds. The court ruled the 60-day limit started from the second-instance judgment, not the appeal decision. The complaint was rejected for being filed after the deadline expired. The court held that since the appeal was not rejected on discretionary grounds, the time limit for the constitutional complaint began from the second-instance judgment. The complaint was rejected for being filed after the deadline expired. The court held that since the appeal was not rejected on discretionary grounds, the time limit for the constitutional complaint began from the second-instance judgment. The complaint was rejected for being filed after the deadline expired.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint as untimely, ruling that the 60-day filing period began from the second-instance judgment rather than the appeal decision. The applicant argued her property rights were violated, but the appeal court dismissed her claim because the monetary award was below the threshold for further review. The Court determined that since the appeal was not rejected on discretionary grounds, the statutory deadline had already passed when the complaint was submitted.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be filed within 60 days of the second-instance judgment if the appeal was not rejected on discretionary grounds; failure to file within this period results in dismissal.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené JUDr. Kateřinou Skácelovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Bezručova 7, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.3.2007, č.j. 22 Cdo 1144/2007-151, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.1.2007, č.j. 17 Co 281/2003-112, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, jež směřuje proti rozhodnutím obecných soudů označeným v záhlaví, stěžovatelka namítá, odkazujíc na čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), že jimi bylo porušeno její "právo vlastnit a držet majetek".
Odvolací soud podle jejího názoru nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který v řízení uplatnila, nesprávně posoudil tím, že dovodil, že žalovaný vydržel vlastnictví pozemku, s jehož neoprávněným užíváním svůj nárok spojila.
Nejvyšší soud podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl proto, že jím napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč (§ 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř.).
Tato okolnost je pro hodnocení ústavní stížnosti rozhodující, a jejím důsledkem je, že ji nebylo možné projednat věcně.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Jelikož dovolání v dané věci nebylo odmítnuto (jako nepřípustné) "z důvodů závisejících na uvážení" dovolacího soudu, neplatí (srov. citované ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu), že lze podat ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu ještě ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí soudu dovolacího.
Za tohoto procesního stavu věci bylo třeba šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti rozsudku soudu druhého stupně počítat nikoli od doručení rozhodnutí dovolacího soudu, nýbrž již od doručení rozhodnutí soudu odvolacího (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); byla-li však ústavní stížnost podána až poté, co rozhodl dovolací soud o podaném dovolání (dne 26.4.2007), stalo se tak po uvedené lhůtě, tedy opožděně, neboť rozsudek odvolacího soudu byl stěžovatelce (resp. její právní zástupkyni) doručen již dne 8.2.2007.
Proti odmítavému rozhodnutí dovolacího soudu stěžovatelka žádné námitky nevznesla (o jeho věcné správnosti nemůže být pochyb), a ústavní stížnost - materiálně - proti němu nesměřuje.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost (soudcem zpravodajem) odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. září 2007
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj