Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2198/07 ECLI:CZ:US:2007:2.US.2198.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded due to lack of constitutional argumentation.

Numero d'incarto II.ÚS 2198/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by PRORES, spol. s r. o., against a regional court's order for litigation costs. The complainant argued that the decision violated her right to a fair trial under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, claiming the court ruled on facts outside the case and misidentified parties. The court rejected this because the complaint lacked any constitutional legal argumentation, merely repeating lower court reasoning on statutory matters, and thus was deemed clearly unfounded under the relevant statute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court rejects a constitutional complaint as clearly unfounded when the applicant fails to provide specific constitutional legal arguments, limiting their submission to ordinary statutory law analysis.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal clearly unfounded complaint lack of constitutional argumentation fair trial right violation litigation costs order Constitutional Court jurisdiction subordinate law review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Stěžovatelka se řádnou a včasnou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále "zákon o Ústavním soudu") domáhala zrušení v záhlaví uvedeného výroku, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení.
čl. 83 Ústavy ČR
Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR).
§ 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody (§ 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Proto senát Ústavního soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
Městský soud v Brně ze dne 21. 5. 2007, č. j. 27 Co 408/2006-213

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 13. září 2007 v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudkyně zpravodajka) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti PRORES, spol. s r. o., se sídlem v Křepicích č. 329, právně zastoupené JUDr. Radkem Machem, advokátem se sídlem v Brně, Mlýnská 13, směřující proti výroku IV. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2007, č. j. 27 Co 408/2006-213, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se řádnou a včasnou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále "zákon o Ústavním soudu") domáhala zrušení v záhlaví uvedeného výroku, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení. Stěžovatelka tvrdila, že tímto výrokem bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, garantované ustanoveními páté hlavy Listiny základních práv a svobod (dále "Listina").

Krajský soud podle stěžovatelky rozhodl o skutečnosti, která nebyla předmětem řízení, kdy navíc existovala překážka věci rozhodnuté. Soud rozhodl o právech osob, jež nebyly účastníky předmětného řízení. Soud patrně dílem náhody zaměnil účastníky řízení. Osoby, jimž má stěžovatelka zaplatit náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, nebyly účastníky řízení před krajským soudem, neboť vůči nim bylo rozhodnutí prvostupňového soudu v právní moci, a to již devět let. Pravomocný byl i výrok, podle něhož neměl žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2007, č. j. 27 Co 408/2006-213, Ústavní soud zjistil, že krajský soud potvrdil výrok, jímž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba na zaplacení úroků z prodlení. Výrokem IV. krajský soud stěžovatelce uložil, aby zaplatila 3) a 4) žalovanému 20.215,- Kč, jako náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody (§ 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu).

Stěžovatelka sice v ústavní stížnosti formálně namítala porušení ústavních norem, avšak bez jakékoli ústavněprávní argumentace. Argumentace obsažená v ústavní stížnosti se ve věci samé pohybuje na úrovni podústavního práva, přičemž tyto námitky se míjejí s odůvodněním výroku rozsudku Krajského soudu v Brně, který podstatu stěžovatelčiných námitek vypořádal (viz rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2007, č. j. 27 Co 408/2006-213, str. 7, odst. 6). Krajský soud v Brně zde stručně řečeno uvedl, že na rozdíl od soudu prvního stupně zastává právní názor, že 3) a 4) žalovaný měli být uvedeni v záhlaví předchozích rozhodnutí, spolu s úplným předmětem sporu, a zejména uvedl, že výrok o nákladech řízení byl ve vztahu ke 3) a 4) účastníkovi zrušen jedním z předchozích rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Žaloba však byla vůči těmto účastníkům zamítnuta, a proto mají nárok na náhradu nákladů řízení.

Ústavní soud neshledal v napadeném výroku porušení stěžovatelčiných základních práv, jak tvrdila v ústavní stížnosti. Proto senát Ústavního soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 13. září 2007

Jiří Nykodým

předseda senátu